Usmíření na třídním srazu: Tahle setkání jsou vždycky tak trochu divná. Tedy alespoň mně to tak připadá. Na to první, na kterém se obvykle tlachá o tom, kdo má jakou práci (a kdo za ni víc dostává), jsem se úspěšně vyhnul. Ale na druhý sraz spolužáků mě dotáhl můj nejlepší kamarád tak trochu oklikou – vsadili jsme o něco, a já prohrál.
Ne, vůbec se mi tam jít nechtělo. Věděl jsem totiž, koho tam potkám – Petra, který mi kdysi odloudil manželku – taky mojí bývalou spolužačku. Pěkné trio, a přitom to začalo zcela nevinně.
Tři pod střechou nedělají dobrotu
Přestěhovali jsme se do většího města – brali jsme se s Annou krátce po škole, plní plánů a všeho možného. Chtěli jsme miminko, ale nedařilo se. Na druhou stranu nám to nějak zvlášť nevadilo, alespoň jsme měli víc času na naše oblíbené cestování.
A pak se ozval Petr. Našel si prý u nás ve městě práci, ale nedaří se mu najít byt, tak jestli bychom ho prý nenechali spát u sebe doma – jen na měsíc nebo dva, než si něco najde. Anna nebyla proti, byt byl velký, takže za chvíli slovo dalo slovo.
Je pravda, že se nám to Petr od začátku snažil oplácet. Když jsme nepřijali jeho návrh na placení nájemného, alespoň v bytě pomáhal s úklidem, vařil a chodil na nákupy. Měl jsem tehdy v práci hektické období a domů se vracel často pozdě večer. Věděl jsem, že Annu zanedbávám, takže jakmile to jen trochu šlo, skončil jsem v práci dřív a přišel domů, abych Annu překvapil. To u nás Petr bydlel už skoro dva měsíce.
Myslel jsem si, že si pouští porno
Už v předsíní mě zarazily divné zvuky, linoucí se z obýváku. Vypadalo to, na nějaký hodně žhavý film. Hmmm, že by Anna nebyla doma a Petr se rozhodl využít její nepřítomnosti? Nejdřív jsem to chtěl nechat být, ale potom mi to nedalo. Co kdyby náhodou moje žena přišla domů a slyšela tohle? Co by tomu asi řekla? Ale nebylo to porno.
Na gauči se zmítala dvě nahá těla – Anna a Petr, jak jinak. Ona mě uviděla první, zaječela, doslova ho ze sebe shodila a vyběhla do ložnice, kde se zamkla. Petr se nejdřív snažil zakrýt, ale pak to vzdal. Dlouhou dobu bylo ticho, pak to ve mně vzkypělo a já se rozkřičel. Ne, přímo jsem řval, jak to ze mě všechno chtělo ven.
Na to konto vylezla Anna z ložnice a proč prý tolik vyvádím, když se to stalo jen jednou a vlastně nic nebylo, protože jsem přišel. Slabá chvilka, to se přece může stát. Podíval jsem se na Petra a zeptal se ho na to, zda spolu dnes opravdu spí poprvé. Sklopil oči a mě bylo jasno. Aspoň trochu cti mu v těle zbylo…
Okamžitě jsem ho vyhodil, sobě sbalil kufry a požádal o rozvod. Ale měl jsem štěstí. Ani ne za dva roky po tom, co se tohle stalo, jsem si našel hodnou ženu, se kterou mám teď už tři děti. Tak nějak jsem nechápal, proč bych si to měl všechno chtít připomínat na třídním srazu…
Všechno jsem mu odpustil
Moje manželka to neváhala označit za jistou formu sebemrskačství. Když tam chci jít, ať prý jdu, ale ona zůstane doma. Cukalo se to ve mně všemi směry, ale ze sázky se nedalo couvnout. Nepřekvapí, že jako na potvoru jsem jako první uviděl v hale hotelu, kde se sraz konal, právě Petra. Věděl jsem, že jsou pořád s Annou spolu. Ale než se kdokoli z nás zmohl na slovo, objevila se v hale ona, zavěšená do nějakého zajíčka. Já vykulil oči, Petr překvapeně vůbec nevypadal. Jen nám zamávala a zase byla pryč. Pořád jí to vážně slušelo, což o to. Ale že by si to potřebovala dokazovat takhle?
Pozval jsem ho na panáka. A on šel. Sotva jsme usedli na barovou stoličku, začal ze sebe chrlit omluvy. Že mi to chtěl říct už dávno, ale nenašel odvahu. A já si tehdy vlastně uvědomil, že to bylo dobře. Že kdyby mi tenkrát Anna nezahla, neměl bych Vlaďku a naše tři krásné děti. A tak jsem mu to taky řekl.
A hned vzápětí jsem se vyptal na tu scénu v hotelu. A z Petra vypadlo, že je Anna prostě taková. Jeden muž jí nestačí, hledá si proto pořád mladší a mladší milence. A co hůř. Vůbec se s nimi neobtěžuje tajit. Petr měl pocit, že selhal jako chlap, a proto s ní zůstával.
A víte co? Díky tomuhle má tenhle příběh ještě jeden happyend. Annu, už jsem neviděl, zato s Petrem jsme párkrát zašli do hospody. A povedlo se mi ho přimět, aby z toho šíleného vztahu vycouval. Dnes je Petr šťastně rozvedený (děti s Annou nikdy neměli) a aktuálně se na obzoru rýsuje vztah s mnohem hodnější a pozornější slečnou. A já mu to opravdu moc a moc přeju. A jestli jsem od té doby přestal se sázkami? Ale vůbec ne. Naopak. A na třídní sraz se za dalších deset let určitě půjdu podívat rád. Člověk na něm někdy zjistí zajímavé věci…
Více článků najdete na portálu mamci.cz
