S Petrem to byla láska na první pohled, a protože jsme byli oba mladí, užívali jsme si ji naplno. Plánovali jsme společnou budoucnost, dům, děti, psa a vůbec všechno, co budeme mít a společně podnikat. Cesty osudu jsou ale nevyzpytatelné. Rozešli jsme se v mládí a teď se znovu setkali.

Studium

Jednoho dne jsem se dozvěděla, že jsem přijatá na studia do Anglie, a poněvadž to byl můj sen odmalička, rozhodla jsem se toho využít. Myslela jsem si, že Petr pojede se mnou, nebo pokud zůstane tady, tak budeme udržovat vztah na dálku a budeme se co nejčastěji navštěvovat. Tak mi to i Petr slíbil.

Byl mě vyprovodit na letiště a čekal, až mu napíšu, že jsem v pořádku dorazila. Volali jsme si a psali každý den. Já měla ale mnoho starostí se studiem, a navíc mi došlo, že bez práce se tu dlouho neudržím, protože jsme neměla stipendium. Našla jsem si tedy práci po večerech v jednom baru, kde jsem dělala servírku. Na Petra mi zbývalo čím dál méně času.

Vánoce

O Vánocích jsem dostala v práci dovolenou a ve škole byly prázdniny, tak jsem se vydala domů za rodiči a za Petrem. Petr byl nadšený a strávili jsme spolu mnoho krásných hodin. Na Vánoce byl pozvaný k nám, a tak jsme spolu byli po všechen možný čas. Jenže to celé tak rychle uteklo a já se zas musela vrátit ke studiu a zaměstnání.

Tichý rozchod

Protože to takhle vypadalo celých 5 let, není se co divit, že náš vztah na dálku nevydržel. Nejdřív to asi vzdal Petr, ale těžko soudit, protože nevím, kdy si něco začal s novou přítelkyní. Bohužel i já si v Anglii našla přítele, a dokonce jsem se rozhodla v této zemi zůstat natrvalo. Náš vztah s Petrem vyšuměl úplně.

Zprávy

Věděla jsem o Petrovi jen ze zpráv od mých rodičů, že prý se oženil a má už dítě. Tím definitivně padla moje naivní představa, že bychom se vzali, až studium skončím. Kývla jsem tedy na nabídku k sňatku od Olivera a v našem hezkém, ale nikoliv vášnivém manželství jsme setrvali 10 let a máme spolu 2 děti.

Návrat do Čech

Bohužel moje manželství se také časem jako by rozplynulo a došlo k rozvodu, přičemž děti jsem do péče dostala já. Abych se zbavila smutku, odjela jsem s dětmi do Čech k rodičům. Bylo mi tu přece jen lépe než v cizině. Prostě se to nepovedlo.

Petr

Vyhledala jsem Petra, jen abych se ujistila, jak se má a jak se mu daří. Našla jsem ho snadno, zdědil byt po rodičích, takže bydlel stále na stejné adrese. Padli jsme si do náručí. Dlouho jsme si povídali, když vtom jsem se ho zeptala, kde je jeho žena. Řekl, že podala žádost o rozvod a že chce dítě do své péče. Pohladila jsem ho a řekla mu, že jsme na tom stejně, akorát že já mám děti ve své péči.

A navrhla jsem něco, co bylo zdánlivě zcela nemožné. Co kdybychom se dali dohromady teď, žili spolu jako manželé a starali se o všechny naše děti? Tedy s tím, že on svou dceru bude mít jen každý druhý víkend. Petr souhlasil, a tak jsme to zkusili. Klape nám to doteď. Možná je to tím, že máme tolik společných vzpomínek z mládí.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Vložit komentář

Vložte prosím komentář!
Vložte zde prosím jméno