Zdroj foto: pixabay

Moje dětství nebylo procházkou růžovou zahradou, protože rodiče se mi zabili při autonehodě, když mi bylo 7 let. Chvíli se o mě starala babička, ta ale byla už stará, a tak jsem musela do dětského domova. Tam se střídaly tety jak na běžícím pásu a já si těžko mohla k některé z nich vytvořit dlouhodobý vztah.

Pryč z dětského domova

Z domova jsem byla propuštěna v 18 letech, kdy jsem si našla práci a byt. Poměrně rychle jsem se seznámila s Kamilem, což byl můj spolupracovník ve firmě. Chodili jsme spolu asi 2 roky, když mě Kamil požádal o ruku. Nevěřila jsem svým uším, ale ihned, aby se to nerozplynulo, jsem řekla „ano“.

Svatba a těhotenství

Po svatbě jsme se sestěhovali ke Kamilovi, protože měl větší byt, a ten můj jsme pustili. Za 4 měsíce jsem mu ohlašovala radostnou novinu, čekáme miminko. Kamil byl snad ještě nadšenější než já. Začali jsme shánět výbavičku a těšit se na miminko.

Snad ještě nikdy jsem nebyla v životě šťastnější. Ještě než bylo miminku v bříšku 8 měsíců, měli jsme doma postýlku, kolébku, přebalovací pult, vaničku, kočárek, autosedačku a kdoví co dalšího. Všechno krásně nazdobené a připravené na příchod mimča.

Porod

Kamil byl i u porodu a moc mi tam pomohl. Vůbec se nesložil jako mnoho tatínků před ním, stále mě držel za ruku, otíral mi rty a čelo a byl úžasný. Porod trval 10 hodin, ale i díky Kamilovi jsem to zvládla.

Po 4 dnech jsem odcházela s novorozeným Péťou domů. Trochu jsem se bála, jestli všechno zvládnu, vždyť přece jen to bylo poprvé, co jsem měla takový uzlíček v ruce. Navíc jsem neměla zažitou tu péči od svých rodičů, když mi tak předčasně zemřeli…

Zdroj foto: pixabay

Doma z porodnice

Kamil ale pomáhal dál. Vzal si 14 dní dovolenou, chodil nakupovat a vařil. Společně jsme chodili na procházky. Měli jsme taky takovou chytrou knížku, kterou jsme si četli podle toho, kolik bylo našemu miminku měsíců, a cvičili s ním, aby se vyvíjelo dobře. Chodili jsme spolu i na kontroly k pediatrovi.

Péťa rostl a sílil, v 6. měsíci už mu nestačilo moje mléko, a tak jsme začali s příkrmy. Musím uznat, že i Kamil uměl připravit jednoduchý příkrm a Péťu nakrmit, takže já jsem mohla v klidu odpočívat.

Další těhotenství

Trochu jsme se divili, když jsem v Péťových 9 měsících zjistila, že jsem znovu těhotná. Ale vůbec jsme se nebáli jít do dalšího miminka. Bylo to krásné, i když náročné období. Snažila jsem se však dávat oběma dětem maximum – i Péťovi i miminku v bříšku.

Dcera

Po 9 měsících se nám narodila dcerka – Alenka. Péťovi bylo 18 měsíců, Alenka čerstvé miminko. Tehdy jsem poprvé pocítila, jak je to těžké sladit dvě děti, ale zároveň i obrovskou lásku, kterou jsem schopná je zahrnout.

A od té doby je zahrnuji tou láskou stále. I když občas křičím, nebo dám najevo svou nelibost nad něčím, co provedli, miluji je tou bezpodmínečnou láskou, jakou jen máma může milovat své děti. A zjišťuji, že ji dokážu dát, ačkoliv jsem ji sama příliš nepoznala.

 

Článek je zpracován na základě skutečného příběhu čtenářky. Fotografie mají ilustrační charakter.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Vložit komentář

Vložte prosím komentář!
Vložte zde prosím jméno