Prošli jsme si nevěrou, ale pak jsme se k sobě vrátili: Já a Tomáš jsme měli manželství jako každé druhé. Po dvouleté známosti jsme se brali, dva roky po svatbě čekali první dítě, za tři roky se nám narodilo druhé. Manžel chodil převážně do práce, já byla s dětmi doma. Jakmile i mladší dítě nastoupilo do školky, vrátila jsem se do práce také.
Ujetý vlak
A tam to začalo. Jako bych si uvědomovala, že mi ujel vlak a že jsem si v životě mnoho neužila. Vzala jsem si svého druhého partnera a 5 let strávila doma na mateřské. Všechny moje nevybouřené „hormony“ se probudily naplno a já se bezhlavě a bláznivě zamilovala do kolegy z práce, který byl navíc výrazně mladší než já.
Prozrazení
Naše láska nezůstala dlouho utajena, ostatně všem bylo jasné, že na služební cesty nejezdíme nadarmo společně. Netrvalo dlouho a věděl to i manžel. Jakmile se to dozvěděl, začal vyvádět, vyčítat, prostě mi udělal ze života peklo a po několika dnech se odstěhoval. Tehdy teprve jsem si uvědomila, co jsem udělala, že jsem rozbila fungující rodinu kvůli chvilkovému potěšení. Románek s kolegou jsem ukončila stejně rychle, jako začal. Manžel se ale do společné domácnosti vrátit nechtěl a navíc vyhrožoval rozvodem.
Děti nic nechápaly
Děti jsme si půjčovali, jako kdybychom měli střídavou péči. Ty to ale nesly zdaleka nejhůř, protože vůbec nechápaly, co se děje. Navíc dávaly vinu tátovi, protože ten odešel. Snažila jsem se jim aspoň trochu vysvětlit, že táta je v tom nevinně. Úplně všechno jsem jim ale říct nemohla, protože byly ještě malé na to, aby to pochopily.
Tomášova přítelkyně
Po nějakém čase si i Tomáš našel přítelkyni. Nevím, jestli to bylo proto, aby mi to vrátil, nebo se do ní skutečně zamiloval, ale hrozně mě to bolelo. Tehdy jsem pochopila, jak strašně jsem mu ublížila já. Modlila jsem se jen za jedno: aby s ní neměl dítě a neodešel opravdu nadobro.
Vánoce
Blížily se Vánoce. S dětmi jsem pekla cukroví, ve volném čase trochu uklízela. Pak jsem koupila vánoční stromeček a začali jsme ho zdobit. Tedy, děti začaly zdobit, já jsem v kuchyni připravovala bramborový salát a rybí polévku. Večer jsme se šli projít do města, aby měl Ježíšek čas a klid na přinesení vánočních dárků – jako každým rokem.
Nejkrásnější dárek
Když jsme se vrátili, nevěřila jsem svým očím. Dárků bylo pod stromečkem mnohem víc, než jsem jich tam před vycházkou stačila naskládat, ale hlavně v obýváku seděl Tomáš, jako by se nic nestalo. Vrátil se a vrátil se zrovna na Vánoce. Pro mě, ale troufám si tvrdit, že i pro děti, to byl ten nejkrásnější dárek pod stromečkem vůbec.
My dospělí jsme se jen objali. Nemuseli jsme si ani nic vysvětlovat. Oba jsme uklouzli, ale protože jsme chápali pocity toho druhého, dokázali jsme si odpustit a vrátit se k sobě. Dodnes na tyto Vánoce vzpomínám jako na ty nejkrásnější svátky v roce.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
