Požádal jsem přítelkyni o ruku a ona mě odmítla: Jmenuji se Vladan a je mi 35 let. S Pavlou jsem už pět let, je to fajn ženská, do nepohody. Můžu s ní mluvit o čemkoliv a je na ní spolehnutí. Společnou domácnost sdílíme už skoro tři roky. Jsem do ní pořád zamilovaný. Svá bouřlivá léta už mám za sebou, a že jsem nebyl svatý. Byl jsem přesvědčený, že Pavla je ta pravá, cítil jsem, že bych se chtěl usadit a založit rodinu. Donedávna jsem si myslel, že Pavla to má také tak. Letos oslaví třicítku, pro ženu přelomový věk, ale mýlil jsem se.

Žádost o ruku

Chtěl jsem pro Pavlu opravdu něco mimořádného, žádost o ruku je přece událost a Pavla si to zaslouží. Prstýnek jsem vybíral dlouho, chtěl jsem opravdu něco originálního a mimořádného. Zvolil jsem výrobu na zakázku. Zabrat mi dala i příprava, chtěl jsem, aby to byl nezapomenutelný zážitek. Jeden podzimní víkend jsem pro nás zamluvil luxusní wellnes pobyt. Večeře, procedury, vířivka. Na pokoji jsme si otevřeli šampaňské a já před ní pokleknul. Vyndal jsem krabičku s prstýnkem a zeptal jsem se jí, jestli se chce stát mou ženou. Takovou reakci jsem ale nečekal.

Odmítla mě

Pavla chvíli mlčela a dívala se na prstýnek. Když už bylo ticho neúnosné, tak se jen zeptala, proč to chci všechno komplikovat svatbou. Nechápal jsem. Vždyť je nám spolu takhle dobře a je ještě mladá, necítí se na svazek a děti. Miluje mě, ale je to pro ni teď brzy. Chce se ještě bavit, cestovat a užívat života. Tím mi zasadila opravdu ránu, cítil jsem se ponížený a zklamaný. Myslel jsem, že to Pavla cítí stejně. Ujišťovala mě, že jednou svatbu a děti chce, ale ještě ne teď. Snažila se, ale moje nálada byla na bodu mrazu.

Nic už není jako dříve

Po návratu domů se Pavla chovala, jako by se nic nestalo. Už se k večeru nevracela. U mě se však změnilo mnoho. Nedokážu se přes to přenést. Cítím to jako zradu a dokonce mě napadlo, jestli mě má Pavla vůbec ráda. Jestli mě nebere jen jako nějakou jistotu a nenechává si zadní vrátka. Asi bych to měl respektovat a hodit to za hlavu. Ale já nemůžu, popravdě nevím, jak dál. Přemýšlím, jestli máme vůbec nějakou budoucnost. Jenže Pavlu miluji a nedokážu ji opustit.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Vložit komentář

Vložte prosím komentář!
Vložte zde prosím jméno