Mám o 20 let staršího partnera: Již od mládí mě přitahovali starší kluci, protože s těmi stejně starými jsem si nerozuměla a neměla si s nimi co říct. Pak jsem čas od času chodila se stejně starým nebo jen o něco málo starším partnerem, ale vždy to na něčem ztroskotalo – buď byl ještě moc mladý a chtěl si užívat, nebo mi byl nevěrný, nebo prostě zmizel neznámo kam… Rozhodně žádný se nechtěl vázat a mít děti a rodinu, jako jsem chtěla už od nějakých 25 já.

Rozvedený soused

Když mi bylo 33, zamilovala jsem se do souseda odvedle, kterému bylo 54 let. Byl rozvedený, děti už byly odrostlé, takže nic nebránilo tomu, abychom se sblížili. Rozuměli jsme si dokonale po všech stránkách – on už měl za sebou jedno zkracované manželství, já několik nevydařených vztahů. A tak jsme si vážili jeden druhého, že je takový, jaký je, a nehledali jsme na něm zbytečně chyby.

Nevyzrálé kamarádky

Problém nastal, když jsem svého nového přítele chtěla představit svým kamarádkám a hlavně rodině. Kamarádky vyprskly smíchy hned, jak jsem jim náš příběh vyprávěla. Měly dost nemístné poznámky, jako že je starý a brzy mi umře apod. Poslala jsem je do háje a doufala, že u rodičů nenarazím stejně.

Co na to říkali rodiče, že mám staršího partnera

Rodiče se však tvářili přinejmenším rozpačitě. Jejich potenciální budoucí zeť byl zhruba stejně starý jako oni. Neřekli nic, ale z jejich chování i výrazu tváře jsem vyčetla, že rozhodně nadšení nejsou. Naštěstí mi ale nic nerozmlouvali a nechali to konečné rozhodnutí na mě. Ostatně věděli, že by to stejně nemělo cenu, protože kdykoliv mi chtěli poradit ohledně nějakého vztahu, vždy jsem jim dala za pravdu až potom, co se ten vztah rozpadl.

Proč nás okolí odsuzuje?

Nechci se svého partnera vzdát, to v žádném případě. Ale je mi líto, že se na něj okolí dívá tímto způsobem. Je mi to líto i kvůli němu, protože vím, že ho to mrzí. Copak je věk nějaké omezení, je to jen číslo. A když nám to spolu klape, kdo by se díval na věk. Někteří lidé jsou staří a přitom se chovají jako mnohem mladší. A naopak – znám spoustu mladých, co se chovají, jak kdyby jim bylo nejmíň padesát.

Naše plány: svatba a děti

My zatím plánujeme svatbu, i když ani nevíme, zda na ni někdo dorazí. A já bych také chtěla dítě. Richard s tím souhlasí, protože děti už má velké, a chápe, že já bych nechtěla zůstat bezdětná. Jen se trochu bojí, že nestihne naše dítě vychovat aspoň do dospělosti. Tak daleko dopředu se mi ale přemýšlet nechce, protože kdo ví, co bude zítra. A navíc jsem tu ještě já, a teď je mi 35. Já přece našemu dítěti mohu být oporou ještě docela dlouho.

Asi bych se měla na všechno okolo vykašlat a řídit se svým citem a rozumem. Oni do našeho vztahu nevidí a já zase nevidím do jejich vztahů. Hlavně, že jsme šťastní my.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

1 komentář

  1. Velký věkový rozdíl mezi partnery není zrovna praktický, ale nejsme všichni stejní. Moje bývala kolegyně z práce se také nijak netajila orientaci na výrazně starší muže. Jedině takoví jí imponovali a vyhovovali. Občas jsme to diskutovali, ona věděla své, měla své důvody, my moc nechápali, ale byl to její život, tak jsme vzali na vědomí a respektovali.

Vložit komentář

Vložte prosím komentář!
Vložte zde prosím jméno