Dnešní přetechnizovaná doba příliš nepřeje manuálním pracím nebo fyzickým úkonům. Proč by člověk musel co druhý den vytírat na kolenou podlahu, když si může pořídit pohodlný robotický mop, který vytře za něj? Copak se musí žehlit neustále plné koše prádla, když sušička tuto nevděčnou práci vykoná za vás? Stejně tomu je s myčkou nádobí, s kávovarem a div ne samopečící troubou, která, kromě přípravy, zvládne udělat vše za vás a ve správný čas se i sama vypne. Jenže, technické výdobytky moderní doby s sebou nesou i určitá rizika… Děti nebudou umět pracovat.
Je to na jednu stranu velká pomoc, málokterá maminka přijde unavená z práce a s vděčností nevyklízí z myčky už jen čisté nádobí, obzvlášť když ji a její ratolesti čekají ještě úkoly, kroužky či příprava večeře.
„Mami, můžu Ti pomoct?“
Za pár let bude žehlicí prkno, dřez plný špinavého nádobí a látací příze jakousi raritou pro malé děti. Díky všem dnešním vymoženostem již takovéto „skvosty“ děti znát nebudou, nýbrž budou přemýšlet o tom, jak si práci usnadnit. Na tom ve finále není nic špatného, už od nepaměti se lidé snažili ulehčit si dřinu dostupnými zlepšováky, ale nejde přece veškeré povinnosti hodit na něco jiného a sám mít veget? Děti již ve velmi brzkém věku velice rády pomáhají. Mnoho rodičů jejich tempo dráždí a nesnesou je mít u činností, které chtějí mít co nejrychleji za sebou, ale to je chyba. Alespoň občas nechte dvouletou Mařenku míchat těsto na koláče a tříletému Pepíkovi dovolte, aby přitloukl hřebíček. Pochopitelně s dozorem a pomocí dospělých, ale dejte dětem šanci, aby si připadaly užitečné a alespoň trošku i „dospělé“. Už od mala budou chápat, že každému výsledku předchází nějaká činnost, nějaký čas, který se musí obětovat a nějaká energie, která se musí vynaložit, aby bylo dílo hotovo.
Moderní doba neznamená nic nedělat…
Nejlepším výchovným momentem je jít příkladem sám. Ukažte tedy dětem i vy, že i když je 21. století, hadr na podlahu zase není ještě takový přežitek a že vaření večeře taky nějaké úsilí stojí. Doba instantních směsí a polotovarů, kdy stačilo si jídla jen ohřát, je doufám za námi, jídla připravená doma nejen stmelují celou rodinu, ale překypují zdravím a jistotou, že víte, co jíte. Má vaše ratolest chuť na palačinky či řízek? Ukažte mu, že bez jeho pomoci to nepůjde. I kdyby jen míchalo těsto, nebo obalilo dva plátky masa v mouce, vždy se sčítá snaha. Stejně jako příprava je také nutný úklid po jídle. Odchází děti od stolu, ale s sebou nic neodnáší? Chyba! Ať si každý svoji porci odnese, nádobí uklidí do myčky, případně umyje a uklidí. I kdyby je to zpočátku „bolelo“, vytrvejte, jednou Vám poděkují.
Kdy se začít spoléhat na malého pomocníka?
Tříletá princezna určitě ráda vezme utěrku a „utře“ svůj plastový hrníček, talířek či lžičku, se kterou jedla. Zafixuje si, že nádobí musí být čisté, že musí být uklizené, ale bez její pomoci čisté nebude. Naučí se první krůčky k povinnosti a samostatnosti. Stejně tak šestiletý chlapák jistě mamince rád pomůže zamést podlahu, uklidit si čisté oblečení nebo vysát svůj pokojíček. Desetileté slečně klidně přenechejte drobné rovné kousky prádla na žehlení a sušičku nechte odpočívat. Stejně tak dejte dovolenou robotickému mopu a dítě na druhém stupni základní školy v klidu pověřte vytíráním podlahy. Zaveďte „harmonogram“ a spravedlivě rozdělte povinnosti mezi všechny členy domácnosti. Sami uvidíte, jak si budou vážit jednoho volného dne, který jim v „nabitém“ uklízecím programu vznikne a s jakým potěšením se budou věnovat sami sobě. Do budoucna budou právě takovéto děti skvěle připravené, budou si umět poradit s nečekanými situacemi a nic je nerozhází. Protože, pokud si umí udržet pořádek kolem sebe, zvládnou mít čisto i sami v sobě.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
