Známe to všichni. Ti, co spadají do kategorie „všežravci“ mají také občas dny, kdy nemohou maso ani vidět, natož pozřít. Jejich tělo si žádá příliv energie z jiných zdrojů, tudíž je vcelku normální, že i oni se sem tam dobrovolně vyhnou masu. Překlene se ovšem dvou – třídenní údobí (mnohdy ani to ne) a dotyčný se urputně shání po něčem „masově voňavém“. Toť příklad člověka, který jí skutečně vše a masu se rozhodně nevyhýbá. Jsou však lidé, kteří maso z jakýchkoli důvodů odmítají. Nejde jen o známé veganství či vegetariánství, stravy bez masa je vícero druhů.
Vegetariánství
Jedná se o směr výživy, ve kterém jejich příznivci přijímají výhradně rostlinné produkty. V ČR jde cca o 1% lidí z celé populace. Jedná se z velké části o lidi, kteří nechtějí pojídat maso z toho důvodu, že se jim příčí zabíjení zvířat. Proto zcela vylučují maso.
Snesitelnější poddruhem vegetariánství je tzv. lakto-ovo-vegetariánství. Jde o lidi, kteří krom rostlinné stravy jedí i vejce, mléko a mléčné produkty. Vzhledem k deficitu důležitých látek při striktním vegetariánství je tento druh méně rizikový. Stejně jako tzv. semi-vegetariánství, což je výživový směr, při němž se několikrát týdně zařazují do jídelníčku ryby a drůbež.
Vegetariáni vlivem velkého podílu stravy s vlákninou si udržují skvělou postavu, nemají problémy se zácpou, aterosklerózou, ani netrpí jinými střevními potížemi, včetně cukrovky či nádorů obecně. Ovšem dívky v pubertě, ženy v těhotenství a během kojení mívají deficit důležitých látek, je tedy na zvážení, zda alespoň na nejnutnější údobí, kvůli plodu, nezařadit alespoň nějaký druh bílkoviny.
Veganství
Jde o druh výživy, ve kterém se, krom masa, nesmějí pojídat mléko, mléčné produkty ani vejce. Jedinou výjimkou bývá máslo a med, přičemž tito lidé často zastávají pojídání syrové stravy.
Vzhledem k tomu, že veganskou stravou se do organismu dostává až o 1/3 méně energie, je nezbytné dodat zbylou část ve formě tuků. Stejně tak je nutné doplnit zásoby železa, vápníku a zinku. Vegany by se neměli stát vrcholoví sportovci, těhotné a kojící ženy, děti mladší 6ti let a starší lidé nad 60let. Hrozí u nich totiž riziko zdravotních komplikací z nedostatku živin, které tělo potřebuje.
Fruitariánství
Zastánci tohoto druhu stravy vyznávají konzumaci plodů – zejména tedy ovoce a ořechů. Díky této stravě sice do sebe dotyční lidé dostanou spoustu vody, vitamínu C, cukrů, minerálů a stopových prvků či vlákniny, ale zároveň je tato strava velmi chudá na živiny. Občas proto hrozí značné přejídání z nedostatku energie, chybí vápník a vitamíny skupiny B, přičemž semena mohou být někdy zdrojem plísňových aflatoxinů.
Makrobiotika
Při vyznání tohoto druhu výživy se nesmí jíst maso, s výjimkou ryb, dále brambory, mléko a mléčné produkty, cukr, med a některé druhy ovoce. Přičemž je dovoleno pojídat obiloviny, luštěniny, semena, zeleninu a dušené boby. Strava se zde dělí na zásado a kyselinotvornou, a přestože zde dochází k deficitu vápníku, železa a vitamínu B12, je její užívání vhodné vyzkoušet u civilizačních chorob.
Mazdaznánská výživa
Lidé akceptující tento druh výživy nejedí maso, ale ani „nečisté“ potraviny, jakou je třeba rýže. Podle nich spočívá hlavní příčina nemoci ve kvašení ve střevech, proto se vyhýbají ovoci, kvašenému zelí a mléčným produktům. Za to potravinou číslo jedna je pšenice.
Dělená strava
Už z názvu jde o výživu, při které se nesmí kombinovat některé druhy potravin, v tomto případě bílkoviny se škroby a dále škroby s kyselým ovocem. Výsledkem však bývá převážení kyselin nad zásadami v procesu látkové výměny, což pro organismus není dobré. Už jen kvůli tomu, že přirození látková přeměna probíhá v prostředí alkalickém o pH 7,2 do 7,4, je v případě dělené stravy tento proces značně ohrožen.
Ať už vyznáváte jakýkoli výživový směr, vždy dbejte na pestrost a kvalitu potravin. Poslouchejte však také „hlasy těla“, pokud se začne ozývat pádnými argumenty, dopřejte mu to, co postrádá.
Více článků najdete na portálu mamci.cz