Je to tak. Někteří rodiče prostě mají to štěstí a byly jim naděleny děti, se kterými nemají šanci se nudit a které výborně prozkouší trpělivost a umožní jim uvědomit si, že pokraj jejich sil je mnohem dál, než si mysleli. Čím se tedy jako rodič dítěte, jehož celý život by se dal charakterizovat jako období vzdoru, máte vybavit?
-
Nadhled
Neřešte to více, než je nutné. Nemusíte se každému představovat jako matka nebo otec toho nejvzorovitějšího dítka v okolí, nemusíte večer brečet do polštáře, co z toho vašeho křiklouna vyroste a nemusíte se konstatně bát, co zase vyvede. Uvědomte si, že nejspíš jde prostě jenom o období (i kdyby trvalo 15 let) a pokud jde výjimečně o osobnostní rys, stejně s ním nic neuděláte. Přijměte situaci tak jak je, aniž byste se hroutili.
-
Optimismus
Nemá cenu, skutečně nemá cenu nahlížet na chování dítěte a následně ho komentovat realisticky či dokonce negativně. Evidentně jste schopni to ustát, jinak by se vám takové dítě nenarodilo, takže si prostě řekněte, že z takové osobnosti jednou něco bude a nemalujte čerty na zeď.
-
Ledový klid
Jakmile začne scéna, musíte být ledově klidní. Začít se stresovat, překotně na dítě něco mektat nebo zoufale hledat pomoc v okolí opravdu nemá smysl. Musíte být silnější než vaše dítě, což je třeba demonstrovat stabilitou, nikoliv výkřiky přehlušující záchvat vašeho potomka.
-
Důslednost
Nejspíš už jste si udělali jasno, jak problematické situace řešit. Teď je jen na vás, abyste nevyměkli a nepodlehli NIKDY! Pokud dítěti určité chování projde jednou, budete mít dvakrát více práce dítě přesvědčit, že podruhé už mu neprojde. Stůjte si za svým a vydržte.
-
Trpělivost
Dítě, které vyvádí při jakémkoliv pokusu prakticky o cokoliv, zvládnete pouze tehdy, když se obrníte téměř nevyčerpatelnou trpělivostí. Možná, že pokud už jste zasloužilý rodič vzteklouna, tak vaše trpělivost pomalu přechází v apatii, nevadí, hlavně zůstat v klidu.
-
Lhostejnost k okolí
V tomto bodě hodně rodičů ztrácí pevnou půdu pod nohama, ne tak vy. Pokud dítě začne vyvádět na veřejnosti, nic si z toho nedělejte a postupujte stejně jako doma. Klidně ať se vzteká, klidně ať se válí. Nejednejte zběsile a zmateně. Z ostatních lidí si nic nedělejte, ať už byste udělali cokoliv, vždycky s tím někdo bude mít problém, na to se spolehněte.
Nejspíš jste si vzteklé dítě nevysnili, ale dítě je prostě dar, proto se snažte držet nervy na uzdě, a dokazujte dítěti v prostředí jasně vytyčených hranic svou lásku. Určitě vám doma roste výjimečný člověk.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
