Zdroj foto: pixabay

Nemám štěstí na muže: Jestli je někdo ztělesněním toho, že člověk si má tendenci přitahovat stále ty stejné partnery, pak jsem to zaručeně já. Začalo to už v pubertě. Kdybych si měla vybrat ze třídy jednoho kluka, rozhodně by to byl ten nejhorší. Ovšem nejhorší v tom skrytém slova smyslu. Moji partneři nikdy nejsou lůzři na první pohled, ale to, co se z nich později vyklube, předčí všechna očekávání.

První zklamání

Poprvé jsem se zamilovala, když mi bylo 16. Martin byl můj spolužák, ale z vyššího ročníku. Měl už nějaké zkušenosti s holkama, a tak jsme brzy skončili v posteli. Bohužel za několik měsíců jsem se dozvěděla, že nejsem jediná, se kterou udržoval takto intimní vztah.

Alkoholik

Z tohoto prozření jsem se vzpamatovávala dlouho. Dalšího kluka jsem si našla až v 18 letech. Jmenoval se Honza a tím si mě získal, protože to bylo odjakživa moje oblíbené jméno. Zpočátku vypadalo vše pohodově, avšak z Honzy se později vyklubal alkoholik. A to docela silného kalibru. Nejdřív pití přede mnou schovával, ale pak pil všude, i veřejně. Ze školy ho vyhodili, do žádné práce nevzali a na moje rady, ať s pitím přestane, buď nereagoval, nebo reagoval podrážděně, až agresivně. Poté, co mě uhodil, jsem od něj odešla.

Zdroj foto: pixabay

Násilník

Za rok a půl jsem začala chodit s Emilem. Láska jako trám, až jsme spolu začali žít, plánovat sňatek i rodinu. Svatba už byla naplánovaná do nejmenšího detailu, když jsem se náhodou dověděla, že Emil byl několikrát odsouzen za krádeže i loupežné přepadení, vždy sice s podmínkou, ale jak jsem mohla vědět, že by toho kvůli mně nechal. Ze svatby jsem vycouvala a blahopřála si, že s ním nečekám dítě.

Že by ten pravý 

V 25 jsem se seznámila s Romanem. Byl o 8 let starší, říkala jsem si taky zkušenější a usedlejší. Opravdu – za celou dobu, co jsme spolu chodili, a byly to skoro 3 roky (nechtěla jsem nic uspěchat), se ke mně nikdy nechoval hrubě, nepil, nebyl mi nevěrný (nebo jsem o tom aspoň nevěděla). Vzali jsme se a pořídili si dítě, nebo rovnou dvě, narodila se nám totiž dvojčátka. Dobré bylo, že mi manžel i s dětmi často vypomáhal, ačkoliv byl i plně vytížen v práci. Protože jsme kvůli mému nižšímu příjmu potřebovali více peněz, dokonce změnil práci, aby nás zabezpečil. Tak to alespoň tvrdil… Já měla na starosti hlavně děti, takže jsem se o účty moc nestarala. A to byla zřejmě chyba. Vyděsilo mě, až když začaly chodit upomínky. Za plyn, za elektřinu. Manžel vždycky řekl, že je to v pohodě, že jen zapomněl podat příkaz. Upomínek ale bylo čím dál víc a jednoho dne se u nás objevil exekutor. Zabavil prakticky všechno, co mělo nějakou hodnotu, a vůbec ho neobměkčily moje slzy ani pláč našich dětí.

Pravda

Teď teprve přišel manžel s pravdou ven. Nezměnil zaměstnání, ale zapletl se do nějakého „letadla“, kde si myslel, že vydělá víc peněz. Opak byl ale pravdou, celá hra se sesypala a on už nestačil peníze vydělávat a účty platit. Teď bydlíme s dětmi v prakticky holém bytě a nevíme, co s námi bude dál. Roman sice slíbil, že si najde poctivou práci a bude splácet, ale já mám problém s tím, že už mu nevěřím. Zcela jsem se na něj spolehla a ona mne zklamal na celé čáře. Teď nemohu s dětmi nikam odejít, ale jakmile to bude možné, asi se odstěhuju a budu se raději o ně starat sama. Možná dojde i na rozvod.

 

Článek je zpracován na základě skutečného příběhu čtenářky. Fotografie mají ilustrační charakter.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

5 KOMENTÁŘE

  1. Řekl bych, že takhle to má 90% žen. Její příběh není nijak vyjímečný. Na začátku podlehne kurevníkovi, pak frajerovi pohodářovi, kterej je ale flink a alkáč a nakonec si vezme pracovitýho ňoumu, co nakonec všechno prodělá, protože je to prostě ňouma. Smutná, nebo nebezpečná situace je jen ta exekuce na konci. To vše ostatní patří k partnerskému životu.

  2. Jo nová doba. Kdo je tady v té zemi normální?z druhé strany ovšem stejné, najít ženu, snazší je výhra v loterii. Tedy normální, obyčejnou.

  3. Paní zřejmě dodneška nepochopila kde je zakopaný pes.Nadpis by totiž měl znít:“Proč si pořád vyhledávám divné týpky“? Je to v ní. Jasně tam píše, že nevyhledává žádné lůzry. No, ono je dost důležité, co má ona zafixováno jako označení typu lůzr. Pro mnoho dívek a žen je totiž „lůzr“ ten, který je nevýrazný, nemá značkové oblečení, nemá ostré lokty atd. Naopak jim imponuje ten „tvrdý hoch“ co se nikoho nebojí, nejde daleko pro ránu ve sporech s jinými, je ho všude plno, je panovačný……. No a pak se hrozně diví, že ten samý vzorec chování dotyčný později uplatňuje i ve vztahu k nim. Dobrá rada pro tyto naivní dívky. Není vůbec důležité, jak se dotyčný ze začátku chová k vám, protože v tom se dokáže někdo přetvařovat hodně dlouho. Dívejte se od počátku na to, jak se váš „vyvolený“ chová k ostatním lidem, protože až vás bude mít jistou, tak přesně tak se bude chovat i k vám. A věřte, že ho určitě zrovna vy nepřevychováte. Držte se této metody a ušetříte si spoustu problémů v budoucnosti.

Vložit komentář

Vložte prosím komentář!
Vložte zde prosím jméno