Asi málokteré téma aktuálně hýbe světem víc než koronavirus. Nevyhnul se tedy ani nejrůznějším desinformačním e-mailovým kampaním nebo „osvědčeným babským radám.“ Přitom řada předhazovaných doporučení může být dokonce ještě nebezpečnější, než koronavirus sám.

Pojďte se spolu s námi podívat na ty nejčastější mýty, které o koronaviru kolují. Ukážeme vám, že i když dávají na první pohled smysl, před hlubším analýzou zásadně neobstojí.

Mýtus 1: Panika je zbytečná, je to jen taková divná chřipka

Bohužel to tak není. Koronavirus je o něco horší v obou sledovaných ukazatelích. Zatímco chřipka má smrtnost okolo 0,05 %, koronavirus se pohybuje okolo 2 % (byť oficiální statistiky se liší, leckde stoupají až k 3,4 %). A faktor transmission rate, ukazující počet osob, které se mohou nakazit od přenašeče onemocnění je u koronaviru 2-3 zatímco u chřipky 1,3 osoby.

Mýtus 2: Na koronavirus existuje lék

Bohužel i tady vás zklameme. I když existuje několik slibných studií a ukázkových případů ze světa, zatím se lék na koronavirus najít nepodařilo. Jde o úplně nový typ onemocnění, takže pro něj nelze použít žádná dosud známá léčiva.

Oblíbený mýtus je ten, který tvrdí, že vás před koronavirem resp. plicními komplikacemi ochrání očkování proti pneumokokových infekcím. Je tedy zbytečné do něj investovat, pokud k tomu nemáte jiné závažné důvody (např. vyšší věk, chronické onemocnění apod.).

Mýtus 3: Proti koronaviru zabírají antibiotika

Koronavirus je virová infekce, spadají do stejné kategorie jako SARS nebo MERS, oficiálně se nazývá COVID-19. Antibiotika na něj tedy žádný účinek mít nemohou, ta jsou předepisována pouze při bakteriálních infekcích. Zbytečné užívání antibiotik může mít za následek rezistenci vůči mnoha bakteriálním infekcím, které mohou být v konečném důsledku horší než epidemie koronaviru.

Mýtus 4: Proti infekci pomůže nosní sprej a kloktání

Vyplachování nosu fyziologickým roztokem vám může pomoci zbavit se rychleji rýmy nebo jiných obtíží, ovšem na nákazu jako takovou vliv nemá. A stejné je to i s kloktáním. U těchto prostředků nebyla účinnost prokázána ani u běžných virových infekcí, není tedy důvod pro toto, aby u koronaviru fungovaly nějak výrazně odlišně. Spíše naopak.

Mýtus 5: Před infekcí vás ochrání zdravotnické roušky

Pro zdravé lidi prakticky žádný význam nemají. Naopak jsou důležité pro osoby, které již infikovány jsou. Brání přenosu kapénkové infekce do okruhu infekčních 1-2 metrů (výzkumy se tomto ohledu prozatím různí). Několik roušek ve větší vrstvě vám však lepší ochranu neposkytne, naopak může jít o další rizikový faktor. Klouzající roušky máme totiž tendenci stále upravovat, čímž si můžeme případně ulpělé kapénky infekce přenést na ruce a odtud poté na sliznice.

Je také třeba věnovat se správnému sundávání roušky. Tu nikdy nebereme do rukou v přední části, ale pouze za gumičky, které roušku přidržují na uších. Zde se totiž potenciální infekce nachází nejméně. Roušku ihned vyhodíme a ruce si řádně omyjeme desinfekčními prostředky.

Mýtus 6: koronavirus lze zlikvidovat mnoha způsoby

Kdyby to bylo tak jednoduché, dělali by to dnes už všichni. Často zmiňované jsou například UV lampy, které se však pro ošetření pokožky nehodí, protože ji mohou podráždit. Mezi další doporučené praktiky patří nástřik chloru nebo alkoholu na celé tělo. I když dokáží koronavirus zničit, rozhodně není vhodné je aplikovat tímto způsobem. Opět hrozí podráždění nebo dokonce poleptání kůže a sliznic.

Jste-li navíc koronavirem infikováni, nachází se již uvnitř vašeho těla a v tuto chvíli žádná vnější opatření nepomohou. Zdůrazňujeme však, že toto riziko je v našich podmínkách poměrně malé. Nebezpečné je pouze cestování do rizikových oblastí nebo kontakt s osobami, které odtud v nedávné době přicestovaly.

Mýtus 7: koronavirus postihuje pouze staré lidi

Není to pravda, infekce může propuknout u kohokoliv. Lidé nad 45 let a zejména muži jsou však k jejímu působení mnohem náchylnější. Nejvíce obětí si pak vybírá v kategorii 70+. Doporučované karantény u osob, vracejících se z rizikových regionů a nejrůznější opatření na veřejných místech, mají za úkol ochránit právě tuto nejrizikovější skupinu.

Mýtus 8: koronavirus se projevuje rýmou a horečkou

Ano, horečka se vskutku u mnoha nakažených objevuje, ovšem není to pravidlem. Často se vyskytuje pouze dušnost a celková slabost a únava. Kašel a rýma pak nebývají přítomny vůbec (a pokud ano, jsou důsledkem nějaké sekundární infekce). I díky tomu nám nemohou při kontrole nemoci pomoci tolik oblíbené termokamery, protože ne všichni nemocní horečkou trpí. Horečka se navíc váže i k mnohem běžnější chřipce.

Mýtus 9: Balíčky z Číny představují při koronaviru riziko

Světová zdravotnická organizace (WHO) provedla na toto téma průzkum, který dokazuje, že virus COVID-19 mimo lidského hostitele příliš dlouho nepřežívá. Zásilky z Číny jsou tedy zcela bezpečné a není třeba je odmítat nebo dokonce nosit na Krajskou hygienickou stanici. Počítejte však s tím, že se mohou vzhledem k situaci v Číně poměrně významně zpozdit.

Mýtus 10: česnek a další alternativní léčba nefunguje

I když má česnek jisté antibiotické účinky, nebylo prokázáno, že proti koronaviru jakkoliv funguje. A stejné je to i s doporučovaným sezamovým olejem, koloidním stříbrem a mnoha dalším produkty alternativní medicíny. Ty lze používat pouze jak doprovodnou léčbu, ale nikdy byste se na ně neměli spoléhat. Můžete tak ohrozit nejenom zdraví svoje, ale i svých blízkých.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Vložit komentář

Vložte prosím komentář!
Vložte zde prosím jméno