Každý člověk se občas cítí být sám, i ten nejmilovanější. Můžete mít kolem sebe početnou rodinu a beztak zřejmě přijde okamžik, kdy pocítíte osamělost. A co teprve tehdy, pokud ono početné příbuzenstvo (ani houf kamarádů) nemáte?
Kontaktujte přátele
I když jich třeba nemáte na každém prstě deset, postačí jeden dva. Napište jim nebo rovnou zavolejte a buďte upřímní. Nic se přece nestane, pokud přiznáte, že na vás padl splín. Zároveň naznačte, co vás trápí (pakliže za vaším stýskáním stojí něco více než špatné počasí a bezdůvodně zhoršená nálada). Nezapomeňte ale ani na osobu, kterou kontaktujete a upřímně se zajímejte, jak se i ona má.
Relaxujte
Pokud vám to pracovní nasazení alespoň trochu dovolí, udělejte si čas sami na sebe. Někdy stačí jen tak sedět, cítit na pokožce teplé sluneční paprsky, uvařit si čaj, vzít knihu do ruky a jen tak prostě „žít“. Vychutnejte si přítomnost, protože není nic skutečnějšího než to, co je právě teď. Pokud toužíte po něčem hmatatelnějším, dopřejte si alespoň malý dárek. Nebo klidně větší. Také můžete sami pro sebe (či pro někoho blízkého) objednat relaxační pobyt.
Zavolejte rodině
Ne každý bývá v kontaktu se svou rodinou den co den. Pokud máte alespoň trochu dobré vztahy, nezapomínejte je udržovat i poté, co vyletíte z hnízda. I když vedete spokojený partnerský život, odstěhovali jste se a jste teď „úplně jinde“ než v dobách svého dětství, není důvod rodinné příslušníky odstřihnout. Zavolejte jim, buďte v kontaktu. Je pěkné mít se kam vracet – a je na tom potřeba pracovat.
A jedna rada úplně na závěr. Odborníci se shodují, že není příliš vhodné hledat lék na osamělost honbou za lajky na sociálních sítích. Internet a „socky“ jsou fajn jen tehdy, pokud jim člověk nedává přednost před svým „skutečným“ reálným životem, manželkou/manželem, přítelkyní/přítelem nebo rodinou.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
