Než se mi přihodilo to, o čem vám chci vyprávět, vůbec jsem na osud nevěřila. S Patrikem jsem se seznámila ještě na škole a naše láska přetrvala až do dospělosti. Měli jsme podobné koníčky, byli jsme na sebe zvyklí, rozuměli jsme si. Problém nastal až tehdy, když jsme spolu chtěli založit rodinu. Spolu jsme mít dítě nemohli.
Když se nedaří
Když se mi nepodařilo otěhotnět první rok, nic jsme si z toho nedělali. Věděli jsme, že dneska to není tak jednoduché a že některé páry čekají na miminko roky. Byli jsme docela mladí a nepřipouštěli jsme si nějaký větší problém. Bohužel se nezadařilo ani druhý rok, ani třetí. Při vyšetření ani jednoho z nás se na nic nepřišlo, podle lékařů jsme byli oba zcela zdrávi.
První to vzdal Patrik
Já chtěla podstupovat ještě nějaké zákroky, nebo jít cestou asistované reprodukce, a tady jsem u Patrika tvrdě narazila, on žádné takové zákroky nechtěl. Chtěl si najít partnerku, se kterou bude mít dítě normálně. Chápala jsem ho, i když mi to rvalo srdce. Nejenže přijdu o partnera, se kterým jsem byla 15 let, ale navíc už taky nejsem nejmladší a kde teď shánět někoho, s kým bych hned mohla mít dítě – jestli tedy dítě vůbec mít můžu. A co když jemu se to s novou partnerkou podaří?
Největší rána
Největší ránou pro mě bylo, když jsem se od kamarádů dověděla – asi po půl roce, že Patrik se bude ženit a že jeho nastávající žena čeká miminko. Pro mě to byla rána jak z čistého nebe. Já byla sama, ani jsem netoužila hned se vrhnout do vztahu, a on rovnou čeká rodinu. Ne že bych mu to nepřála, ale vzalo mě to. A navíc jsem ještě víc začala pochybovat o sobě, že možná byla tedy chyba ve mně, když jim se to podařilo tak rychle.
Osud
Asi rok nato jsem se seznámila se Zdeňkem. Byl o něco starší než já, takže taky zkušenější a dokázal mi naslouchat. Ze všech mých nářků brzy pochopil, že ze všeho nejvíc toužím po dítěti. Tak hned navrhl, že bychom to měli zkusit. Na jednu stranu mi to připadalo brzy, ale na druhou stranu nebylo na co čekat, bydlet jsme měli kde, finančně jsme byli zajištění… A světe div se, otěhotněla jsem na první pokus.
Jak je to možné
Dodnes nechápu, jak je to možné. Nedávno jsem někde četla, že partneři mohou být na sebe alergičtí, že prostě spermie partnera zemřou ještě dříve, než se vůbec dostanou k vajíčku. To byl nejspíš náš případ. Spolu jsme děti neměli ani po třech letech snažení. A teď – každý s jiným partnerem: já jsem těhotná poprvé a Patrikova žena dokonce podruhé – vzali to hopem, prvnímu dítěti nebyl ještě ani rok. Nakonec jsem šťastná, asi to tak mělo být. Se Zdeňkem si rozumíme a na naše první miminko se moc těšíme. Na osud už věřím.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
