Samota a osamělost není totéž. Stejně tak jako můžete být sami a přitom se necítíte osamělí, můžete být i mezi lidmi a přitom pociťovat osamělost. A zatímco samota je mnohdy potřebná k tomu, abychom si urovnali myšlenky a byli chvíli jen sami se sebou, osamělost je negativní, i když velmi subjektivně chápaná vlastnost.
Introverti a extroverti
Jistě vás napadne, že největší rozdíl v potřebě samoty a v pociťování osamělosti hraje temperament člověka. Tedy zejména, jedná-li se o introverta, či naopak o extroverta. Zatímco introverti samotu potřebují a alespoň část dne jsou rádi jen sami se sebou, protože tím načerpávají ztracenou energii; extroverti načerpávají energii z přítomnosti lidí. Extroverti jsou také mnohem více ohroženi pocitem osamělosti.
Které věkové skupiny ohrožuje osamělost více než jiné
- Děti – ačkoliv by se zdálo, že děti nemohou být ohroženy pocitem osamělosti, opak je pravdou. Zejména děti nějak zanedbávané, týrané, handicapované či šikanované znají pocit osamělosti docela důvěrně.
- Ženy kolem 30 let – zejména maminky na mateřské dovolené mívají často v souvislosti s péčí o miminko pocit osamělosti, a to dokonce dvojí: jednak jsou celý den na miminko samy, jednak nemají žádný dospělý protějšek, se kterým by mohly komunikovat na rovnocenné úrovni.
- Lidé kolem 50–55 let – trápí osamělost nezávisle na pohlaví, jednak si uvědomují, jak stárnou, jednak často trpí vylétnutím dětí z hnízda.
- Lidé kolem 80–90 let a více – osamělost je u nich způsobena zejména tím, že jejich vrstevníci pomalu umírají a i oni si uvědomují nevyhnutelnost takového odchodu.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
