Čeká Vás vyšetření očí a vy nevíte, jak se na něj připravit? Je až neuvěřitelné, co vše se dá na oku změřit, zjistit, a jaké vady lze vlastně vyšetřit. Oko, veskrze malý, ale nanejvýš důležitý orgán, bez kterého by nikdo z nás nechtěl být. Přijít o zrak je snad největší noční můrou většiny lidí, a to právem.
Trocha anatomie…
Oko neboli oční bulbus, se skládá ze tří na sebe naléhajících vrstev. První vrstvu tvoří rohovka a bělima, které pomáhají udržovat tvar bulbu a chrání ho před mechanickými nárazy.
Druhá, cévnatá, vrstva, složená z duhovky, řasnatého tělíska a cévnatky, slouží k oční výživě. Skládá se tedy především z očních cév, nervů, vaziva a pigmentových buněk. Konkrétně cévnatka má za úkol měnit šířku zornice. Poslední, nervová, vrstva obsahuje sítnici. Ta se skládá ze zrakových buněk (tyčinky, čípky), nervových buněk a jejich vláken.
Vyšetřovací metody očí
- Vyšetření centrálního vidění
Centrální vidění je vlastně zraková ostrost, tedy schopnost oka identifikovat dva prostorově oddělené objekty jako dva. Při poruchách centrálního vidění mohou dva objekty splývat v jeden nebo naopak jeden objekt lze vidět vícekrát.
Hodnotí se viděním do dálky, které probíhá ze vzdálenosti asi 6 metrů, kdy dotyčný musí přečíst písmena, číslice či symboly. Výsledek se vyjadřuje zlomkem a udává, z kolika metrů pacient přečetl jaký řádek. Oproti tomu vyšetření na blízko se provádí četbou textů různých velikostí ze vzdálenosti 35 cm.
- Vyšetření periferního vidění
Periferní vidění, tedy to, za které jsou zodpovědné tyčinky, hodnotí prostorovou orientaci, je barvoslepé a schopné se adaptovat na snížené osvětlení. Vyšetření se provádí přístrojem zvaným perimetr.
- Vyšetření barevného vidění
Obecně bývají výsledky tohoto vyšetření horší u mužů. V tomto případě se vyšetřují naopak čípky, které zodpovídají za barevné vidění. Co možná nevíte, je skutečnost, že již zmíněný čípek, obsahuje tři pigmenty pro tři základní barvy – zelenou, modrou a červenou.
Ostatní barvy, které je oko schopno rozlišit a identifikovat, jsou jen odvozeniny a kombinace tří základních barev. Hodnotí se pomocí tabulek nebo přístrojů.
- Neurooftalmologické vyšetření
V tomto případě se hodnotí postavení očí, pohyblivost očí, reakce zornic, akomodace – čili jak moc či málo je oko schopno se přizpůsobit světlu či tmě. Toto vyšetření slouží především k neurologické diagnostice potíží.
- Vyšetření nitroočního tlaku
Při tomto vyšetření musí být oko „umrtveno“ speciálními kapkami, jelikož vyšetřovací přístroj se přikládá přímo na oko. Normální hodnota tlaku je do 20 mm/Hg (neboli 20 mm sloupce rtuti). Pokud je hodnota vyšší než 22 mm, jedná se o patologický stav, stejný výsledek je i tehdy pokud hodnota klesne pod 5 mm/Hg. Toto vyšetření se provádí především při podezření na zelený zákal.
- Vyšetření na speciální štěrbinové lampě
Jedná se o speciální mikroskop se štěrbinovým osvětlením, kterým se vyšetřují vnitřní prostory oka.
- Oftalmoskopie
Jde o vyšetření, při kterém lékař zjišťuje stav očního pozadí a sítnice, je schopen shlédnout zrakové nervy, cévy i tzv. žlutou skvrnu, což je místo, kde je nejvíce čípků z celého oka, a proto zde vzniká nejdetailnější barevný obraz.
- Pomocné vyšetřovací metody
Patří sem třeba RTG oka nebo CT oka – jsou vhodné především při patologických procesech v oku. Pokud dojde k situaci, že pacient nevidí a lékař zkoumá příčinu, jako pomocnou diagnostickou metodou mu mohou být tzv. VEP – vizuálně evokované potenciály, kterými se zjišťuje poškození zrakového nervu. Případně ERG, čili elektroretinogram, které snímají elektrické potenciály ze sítnice.
Oči máme sice dvě, ale jedná se bezesporu o jeden z nejdůležitějších orgánů, bez kterých bychom sice dál žít mohli, ale najednou by tomu životu chyběla „jiskra“.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
