Čeká Vás vyšetření očí a vy nevíte, jak se na něj připravit? Je až neuvěřitelné, co vše se dá na oku změřit, zjistit, a jaké vady lze vlastně vyšetřit. Oko, veskrze malý, ale nanejvýš důležitý orgán, bez kterého by nikdo z nás nechtěl být. Přijít o zrak je snad největší noční můrou většiny lidí, a to právem.

Trocha anatomie…

Oko neboli oční bulbus, se skládá ze tří na sebe naléhajících vrstev. První vrstvu tvoří rohovka a bělima, které pomáhají udržovat tvar bulbu a chrání ho před mechanickými nárazy.

Druhá, cévnatá, vrstva, složená z duhovky, řasnatého tělíska a cévnatky, slouží k oční výživě. Skládá se tedy především z očních cév, nervů, vaziva a pigmentových buněk. Konkrétně cévnatka má za úkol měnit šířku zornice. Poslední, nervová, vrstva obsahuje sítnici. Ta se skládá ze zrakových buněk (tyčinky, čípky), nervových buněk a jejich vláken.

Vyšetřovací metody očí

  1. Vyšetření centrálního vidění

Centrální vidění je vlastně zraková ostrost, tedy schopnost oka identifikovat dva prostorově oddělené objekty jako dva. Při poruchách centrálního vidění mohou dva objekty splývat v jeden nebo naopak jeden objekt lze vidět vícekrát.

Hodnotí se viděním do dálky, které probíhá ze vzdálenosti asi 6 metrů, kdy dotyčný musí přečíst písmena, číslice či symboly. Výsledek se vyjadřuje zlomkem a udává, z kolika metrů pacient přečetl jaký řádek. Oproti tomu vyšetření na blízko se provádí četbou textů různých velikostí ze vzdálenosti 35 cm.

  1. Vyšetření periferního vidění

Periferní vidění, tedy to, za které jsou zodpovědné tyčinky, hodnotí prostorovou orientaci, je barvoslepé a schopné se adaptovat na snížené osvětlení. Vyšetření se provádí přístrojem zvaným perimetr.

  1. Vyšetření barevného vidění

Obecně bývají výsledky tohoto vyšetření horší u mužů. V tomto případě se vyšetřují naopak čípky, které zodpovídají za barevné vidění. Co možná nevíte, je skutečnost, že již zmíněný čípek, obsahuje tři pigmenty pro tři základní barvy – zelenou, modrou a červenou.

Ostatní barvy, které je oko schopno rozlišit a identifikovat, jsou jen odvozeniny a kombinace tří základních barev. Hodnotí se pomocí tabulek nebo přístrojů.

  1. Neurooftalmologické vyšetření

V tomto případě se hodnotí postavení očí, pohyblivost očí, reakce zornic, akomodace – čili jak moc či málo je oko schopno se přizpůsobit světlu či tmě. Toto vyšetření slouží především k neurologické diagnostice potíží.

  1. Vyšetření nitroočního tlaku

Při tomto vyšetření musí být oko „umrtveno“ speciálními kapkami, jelikož vyšetřovací přístroj se přikládá přímo na oko. Normální hodnota tlaku je do 20 mm/Hg (neboli 20 mm sloupce rtuti). Pokud je hodnota vyšší než 22 mm, jedná se o patologický stav, stejný výsledek je i tehdy pokud hodnota klesne pod 5 mm/Hg. Toto vyšetření se provádí především při podezření na zelený zákal.

  1. Vyšetření na speciální štěrbinové lampě

Jedná se o speciální mikroskop se štěrbinovým osvětlením, kterým se vyšetřují vnitřní prostory oka.

  1. Oftalmoskopie

Jde o vyšetření, při kterém lékař zjišťuje stav očního pozadí a sítnice, je schopen shlédnout zrakové nervy, cévy i tzv. žlutou skvrnu, což je místo, kde je nejvíce čípků z celého oka, a proto zde vzniká nejdetailnější barevný obraz.

  1. Pomocné vyšetřovací metody

Patří sem třeba RTG oka nebo CT oka – jsou vhodné především při patologických procesech v oku. Pokud dojde k situaci, že pacient nevidí a lékař zkoumá příčinu, jako pomocnou diagnostickou metodou mu mohou být tzv. VEP – vizuálně evokované potenciály, kterými se zjišťuje poškození zrakového nervu. Případně ERG, čili elektroretinogram, které snímají elektrické potenciály ze sítnice.

Oči máme sice dvě, ale jedná se bezesporu o jeden z nejdůležitějších orgánů, bez kterých bychom sice dál žít mohli, ale najednou by tomu životu chyběla „jiskra“.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na