Stále více rodičů se rozhoduje učit své děti formou domácího vyučování a dítě pak chodí do školy jen na přezkoušení. Je to cesta ven ze začarovaného kruhu našeho školství, v němž není dostatek peněz ani učitelů a učitelé bývají vyhořelí?

Kdo může učit své děti doma

Abyste mohli učit své dítě na prvním stupni doma, musíte mít minimálně maturitu. Pro druhý stupeň byste museli mít bakalářské vzdělání. Zároveň je potřeba najít si školu, která toto domácí vyučování a následné přezkoušení umožňuje. A nakonec si uvědomte, že jeden z rodičů bude doma učit dítě/děti, zatímco druhý bude chodit do zaměstnání – tj. budete muset vystačit s jedním platem.

Jaké jsou vůbec výhody domácího vyučování

Rozhodně je to lepší efektivita, protože nemusíte opakovat věci, které už znáte, nemusíte čekat na slabší spolužáky. Jste to také vy, kdo dítě zná nejlépe, a tedy nejlépe víte, jak mu přizpůsobit výuku, co mu jde a co mu nejde a je potřeba docvičit. Čas strávený učením je zároveň časem stráveným dítětem spolu s rodiči. Dítě, které se vyučuje doma, nemůže zažít školní šikanu apod.

Ale existují i nevýhody

Dítě, které se učí doma, může přijít o společné zážitky z výletů, exkurzí, zimních i letních ozdravných pobytů. Možná si také nenajde tolik kamarádů (i když kamarády si samozřejmě může hledat v rámci odpoledního hraní venku). Dítě z domácího vyučování není tolik zvyklé soutěžit, prosadit se v kolektivu, hájit si svůj názor před ostatními.

A má školní vyučování nějaké výhody

Jednak jsou děti pod dozorem pedagogů a vychovatelů po dobu vašeho pobytu v zaměstnání – tedy máte možnost mít dva platy. Děti se ve škole naučí spíše spolupracovat, ti lepší pomáhají slabším, o přestávkách si musí vyřešit konflikty mezi sebou, jsou svědky různých sociálních interakcí (žák – žák, učitel – žák, učitel – učitel, učitel – rodič) a i tím se učí zase sociálnímu chování.

Nevýhody školního vyučování

Mezi nevýhody školního vyučování dnes bezesporu patří vyhořelost učitelů, jejich nedoceněnost, a to nejen finanční, ale i z hlediska společnosti, výuka je často frontální, učitel má ve třídě mnoho žáků a nemůže se věnovat každému zvlášť, nemluvě o inkluzi – kdy ve třídě jsou další handicapovaní žáci i se svými asistenty a situace se mnohdy stává nepřehlednou. Žáci, kteří jsou nadprůměrně inteligentní, se často nudí, protože na ty už nezbývá čas vůbec. Žáci, kteří jsou naopak slabí, v učení tápou, protože není čas na to, jim látku důkladně vysvětlit a zejména často a důsledně procvičovat.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Vložit komentář

Vložte prosím komentář!
Vložte zde prosím jméno