Alergikům momentálně nastávají krušné chvíle. Pylová sezóna je v plném proudu. Tam začíná pučet strom, tuhle zase roste tráva, zanedlouho přijdou na řadu obiloviny či byliny. Každý, kdo trpí alergií na některý z pylů, musí absolvovat procházku nadopovaný protialergickými léky a velkou várkou kapesníků. Co dělat, abyste neprokýchali celé léto, a jaké potraviny jsou v průběhu alergie dobré konzumovat?

Nejčastější alergeny

Alergiků obecně přibývá. Jde vlastně o reakci imunitního systému na látky, které jsou spouštěči mnoha projevů. Alergiky poznáte na první pohled. Uslzené svědící oči, podrážděný nos, nadměrné kýchání a ztížené dýchání nosem v důsledku jeho ucpání hlenem. Zdánlivě ne zas tak hrozné projevy, ale kdo zažil, raději by na počátku jara usnul a probudil se až na konci podzimu.

Již v lednu, kdy se zdá, že ještě téměř celá příroda spí, se k slovu hlásí líska a olše. Jsou to první „vlaštovky“, jejichž pyly mohou vyvolat alergické reakce. Ze stromů se postupně, již v březnu, přidává bříza, habr či topol. O měsíc později si své krušné dny odbývají alergici na buk, jasan či vrbu, v květnu, tedy relativně dlouho, přichází na řadu lípa. V tom samém údobí se poznají také lidé trpící alergií na pyl ze šeříku, černého bezu nebo jasmínu. Jsou to jarní keře, které mohou vyvolat celou řadu nepříjemných projevů.

V květnu zároveň začínají růst traviny a obiloviny, jejichž alergeny obtěžují lidé až do konce září. Mezi nejhlavnější a nejznámější druhy patří bojínek, jílek, lipnice a žito. O měsíc později se navíc přidává ještě sveřep, pšenice či oves. Mezi milovníky žní určitě nenajdete žádné alergiky, kteří v tuto dobu opravdu „přežívají“, pokud možno co nejdál od všech možných zdrojů pylů.

Z bylin, které začínají růst již v dubnu a postupně dorůstají až do konce října, jsou nejrizikovější pampeliška, řepka, kopřiva, mertlík a šťovík. Postupem času se přidávají pelyněk a ambrózie.

Jak se z toho nezbláznit?

Bude to znít jako klišé, ale v nepříjemném období kýchání, svědění očí a zhoršeného dýchání bude nezbytné se zaměřit na vhodnou stravu. Jako jeden z mnoha pomocníků se doporučuje požívat hořčík. Ten totiž uvolňuje průdušky, a tak zmírňuje zánět. Histamin, čili látka hormonální povahy, která se uvolňuje při aktivaci imunitního systému, způsobí místní zánět, překrvení a stažení dýchacích cest. Jde vlastně i jakousi obrannou reakci organismu na látku, která je organismem považována za „nepřátelskou“. Hořčík právě tyto histaminové projev v těle mírní.

Dalším vhodným doplňkem je selen a vitamín E. Jedná se o antioxidační minerály, které chrání buňky před poškozením volnými radikály. Zdá se, že tento ochranný účinek prospívá stavu dýchacích cest a jejich odpovědi na alergickou látku.

Nezbytné je užívání zinku, který utužuje imunitní systém v dobré kondici. Strava bohatá na omega – 3 mastné kyseliny mírní zánět a vitamín C, jako silný antioxidant, chrání plíce před vlivem škodlivých látek ze zevního prostředí.

Jedno jablko denně je víc než milion lékařů

Mezi nejvhodnější potraviny se proto řadí celer, mrkev, pórek, ředkvičky, květák, chřest, čekanka, okurky rajčata, cukety, papriky či tykve a kukuřice. Jeden druh ovoce však vede prim. Jedná se o jablko.

Jablka prospívají plícím tím, že obsahují zdraví prospěšné směsi antioxidantů a flavonoidů. Obzvlášť jeden flavonoid obsažený v jablku s názvem kvercetin, má schopnost snižovat produkci histaminu, čímž pomáhá udržovat zdravé a silné plíce.

Tak tedy. Žádná potravina ani strava sice nezažene alergii úplně do kouta, ale s vhodnými potravinami se dá proti ní dobře bojovat a prožít tak vcelku snesitelně příjemné letní dny.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na