Porucha prokrvení – jeden z nejdůležitějších lidských orgánů, tedy srdce, je nezbytný nejen proto, že funguje jako pumpa a přečerpává neustále dokola krev, ale také proto, že dokáže svou spletí cévního systému zásobit organismus okysličenou krví. Stejně jako dovede jinou spletí cévního systému odvádět odkysličenou krev zpět do srdce, kde se pomocí kyslíku dostane zpět do okysličeného stavu, a opět může dodávat živiny všem buňkám v těle.
Systému, který tělo okysličuje a dovádí k orgánům krev okysličenou, říkáme tepny. Žíly jsou naopak systémy cév, které odvádí z orgánů krev odkysličenou a vedou ji zpět do srdce. Zde si opakovaně doplní zásoby kyslíku a tepny ji vedou ze srdce zase dál. Je to uzavřený, neuvěřitelně dokonale promyšlený systém, který nás všechny drží při životě, aniž by si to kdokoli z nás vlastně uvědomoval.
Problém však nastává tehdy, pokud začnete trpět některými problémy. Od pocitu chladných nohou počínaje, přes závratě, poruchy soustředění či srdeční potíže a křečovými žílami konče. Objevuje-li se u vás třeba jen jeden z výše popsaných příznaků, pravděpodobně dochází k poruchám prokrvení. Problém může nastat jak na straně tepen, tak i na straně žil. Pro konkrétnější diagnostiku musíte navštívit lékaře. Co však můžete udělat ještě před nutnou prohlídkou, je osvojit si několik návyků, které mohou pomoci.
Žíly
Při jejich oslabení dochází k ukládání vláknitého fibrinu ve stěně cév. Fibrin vzniká automaticky při srážení krve z fibrinogenu, za pomocí trombinu. Tato látka, v případě říznutí do prstu, způsobí, že se nám rána postupně zacelí, krvácení přestane a ranka se zhojí. Dojde-li ale k takovémuto stavu v případě narušení žilní stěny, dochází k rychlému srážení krve a následné velké tvorbě fibrinu. Tedy látky, která krvácení staví. Jde vlastně o takovou „ hojící vrstvu“. Jenže pokud se ukládá těchto „hojících vrstev“ ve stěně žil velké množství, dochází k omezení krvácení do sousedních tkání. Lépe řečeno, průsvit žilní stěny je užší a užší, čímž proudí cévou stále menší tok krve a dochází k poruchám prokrvení.
Tepny
U tepen dochází k podobnému problému. Neukládá se však fibrin, nýbrž se ve stěně tepen tvoří aterosklerotické pláty. Jde o látky, respektive vrstvy, které jsou vytvořeny z kapének tuku, respektive cholesterolu. Ten je v organismu dvojí – jednak tzv. „hodný cholesterol“, jehož hladina by měla v organismu převažovat. A jednak „zlý cholesterol“, kterého však ve skutečnosti bývá v organismu více. Vzniká při špatné životosprávě, obezitě, cukrovce či velkém příjmu tučných a smažených jídel. Právě z tohoto typu cholesterolu se uvolňují tukové kapénky, které se ve stěně tepen ukládají a zužují průsvit. Tím opět dochází k tomu, že krev tepnou nemůže protékat dostatečně rychle a dochází k poruchám prokrvení.
Čím si člověk může pomoci doma?
Zkuste cvičit. Vhodnými cviky na rozproudění krve v tepnách i žílách jsou třeba dřepy, „obyčejná“ chůze, jízda na kole nebo plavání. Snažte se jíst zdravě, hlídejte si pět menších denních porcí jídla, zkuste si naordinovat lehkou, netučnou stravu, omezte kouření a nahraďte ho dostatečným množstvím tekutin. Snažte se omezit množství cukrů, soli i tuků v potravě a naopak zvyšte množství příjmu ovoce a zeleniny, případně celozrnných potravin.
Doporučuje se každý den ráno probudit ranní oběh 3-4 minutovou sprchou. Vhodným doplňkem jsou masážní kartáče, které lze sehnat kdekoli v drogerii. Masáž na sucho, po ranní sprše, výborně zaktivuje cévní stěnu tepen i žil. Stejně tak je vhodné během dne alespoň trochu pravidelně střídat sezení s chůzí. Dlouhodobé stání, ale i delší sezení nedělá cévám dobře, právě naopak. Pohyb je v tomto případě lékem číslo jedna.
Jaké druhy ovoce a zeleniny jsou vhodné?
Všechny výrazné druhy kořenité zeleniny. Tedy mezi velmi vhodné se řadí paprika, česnek, cibule, fenykl, ředkvičky nebo křen. Výborně povzbuzují prokrvení a silice v zelenině obsažené působí proti zvýšenému krvácení. Krom toho, zelenina se významně podílí na rozpouštění fibrinu i cholesterolu, které se ukládají ve stěnách cév.
Velký vliv na posílení cévní stěny má vitamín C, zinek a rutin. Tyto látky najdete v čerstvém ovoci, v zelí, kapustě, brokolici, špenátu či v pohance. Kromě zvýšené pevnosti cévní stěny mají tyto látky velký vliv na udržení „hladkosti“ cév. Díky tomu totiž nedochází k usazeninám, které by narušily průtok krve a případné kapénky tuku či fibrinu odplouvají krevním řečištěm pryč.
Zaveďte do jídelníčku několik tipů ze zdravé výživy, nezapomeňte na pohyb a pravidelné cvičení a možná, že chladné končetiny budou za čas minulostí.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
