I když se to nezdá, stavba lidského chodidla může ovlivňovat i vzdálenější části našeho těla. Oslabení svalů a uvolnění vazů na chodidle je jeden z faktorů, které se v dospělosti mohou podílet na bolestech kolen či kyčlí. Působit mohou dokonce bolesti krční páteře nebo hlavy. Správné vyklenutí nožní klenby u dětí bychom proto rozhodně neměli podceňovat.
Existují dva typy ploché nohy:
- příčně plochá noha (poznáme ji podle snížení příčné nožní klenby) a
- podélně plochá noha (vyznačuje se malým nebo žádným vyklenutím podélné nožní klenby).
K oběma těmto stavům, nazývaným plochonoží, nejčastěji dochází v raném dětství. Lékaři pak rozlišují mezi 3 úrovněmi plochonoží:
- mírně plochá noha (zploštění se projevuje pouze při zátěži),
- středně plochá noha (zploštění se projevuje při zátěži i odlehčení),
- silně plochá noha (dochází k trvalé fixaci snížené klenby).
První dva stupně lze korigovat cvičením, případně cvičením a ortopedickými pomůckami. Čím dříve se u dětí začne na nápravě plochonoží pracovat, tím je vyšší šance na zlepšení.
Čím je plochá noha způsobena
Částečný vliv může mít genetická zátěž, častější příčinou však bývá chronické přetěžování nohou. U velmi malých dětí pak časté nošení bot a tím pádem i nedostatečná stimulace chodidla. Je zapotřebí uvědomit si, že k adekvátní stimulaci dětského chodidla nestačí jen „chození bosky“ po rovném povrchu.
Možnosti nápravy a prevence
Fyzioterapeuty doporučovaná je chůze bosou nohou po tzv. hmatových stezkách nebo hmatových chodníčcích – tedy uměle vytvořených stezkách ze šišek, oblázků nebo dřeva. Vhodná je i chůze bosky po nerovné trávě nebo po pískovišti. Jsou to totiž právě nerovnosti, které zpevňují ochablé svaly a vazy.
Další možností – zejména u malých dětí, jsou tyto:
- Chůze po špičkách bez přidržování se něčeho. Na zem můžeme natáhnout švihadlo nebo stužku a dítě po ní po špičkách přejde. Při snaze udržet rovnováhu dojde k zapojení těch správných svalových partií.
- Sbírání drobných předmětů bosou nohou. Na zem naházejte kousky z Lega Dupla, malá autíčka nebo jiné menší předměty a požádejte dítě, aby se je pokusilo nohou (resp. prsty na noze) uchopit, zvednout a odložit bokem. Nejlépe by bylo, kdyby u této činnosti dítě stálo na jedné noze, druhou „pracovalo“ a ničeho se nepřidržovalo.
- „Píďalka“. Dítě stojí s nohama jen mírně od sebe. Jednou nohu začne pomalu vysunovat před sebe. Přitom jakoby „lezlo“ prsty u nohou. Stahuje je a roztahuje, čímž dochází k pohybu celého chodidla. Zkoušíme nejprve u jedné nohy, pak u druhé nohy.
- Cvičení s míčkem (velikost tenisového míčku). Dítě stojí s nohama jen mírně od sebe a pod jednu nohu dostane míček. S míčkem si ve stoje nohou kutálí dopředu a dozadu, přitom míček přidržuje stále pod klenbou chodidla, čímž si ji vlastně masíruje.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
