Každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán. Tak bych asi stručně shrnula naši situaci. Dnes už víme, že půjčovat peníze v rodině, je prostě špatný nápad. Tak trochu si za to ale můžeme sami. Jenže koho by napadlo, že blízký příbuzný nás takhle podvede. Půjčili jsme švagrovi peníze, ten naši důvěru zklamal. Odmítá splácet.
Půjčila jsem mu
Láďa, můj švagr, je o dva roky starší než manžel. Je rozvedený, své bývalé ženě přenechal byt a sám si musel nějaký menší najít. Nutno říct, že Láďa nikdy neuměl moc šetřit a rád si koupil nějakou pěknou věc nebo elektroniku. Po rozvodu však sekal nějaký čas dobrotu. Ono mu také nic jiného nezbývalo, platil alimenty a nájem v novém bytě. Chodil k nám často na návštěvu a pořád mluvil o tom, že by si chtěl pořídit auto. Dojíždění do zaměstnání je složité, a kdyby byl pojízdný, dost mu to ulehčí život. Ale neměl na ně peníze. Jednou, když přišel, tak se pořád tak ošíval, až z něj nakonec vypadlo, jestli bychom mu nemohli nějakou částku půjčit. Má už nějaké auto vyhlédnuté a nestojí ani moc peněz. Věděl, že máme trochu něco našetřeno a docela se nám daří.
Abych pravdu řekla, příliš se mi to nelíbilo. Museli jsme si to promyslet, manžel chtěl švagrovi půjčit, je to přece jeho bratr. A kdo jiný než rodina by si měla pomáhat. Přeci je po rozvodu bez peněz a my na tom nejsme tak zle. Nadšená jsem nebyla, ale nakonec jsem neochotně tedy kývla. Švagr se o písemné smlouvě ani nezmínil a manžel o tom nechtěl ani slyšet. Prý na co, je to bratr a musel by se stydět, chtít po něm podepisovat nějaké papíry. Moc se mi to nelíbilo.
Začal se splátkou opožďovat
Švagr byl nadšený, sliboval, jak nám vrátí i něco navrch, jako úrok. Chvíli to fungovalo, potom se začal se splátkou opožďovat nebo posílal jen část. Začali jsme poslouchat samé výmluvy a vytáčky. Návštěvy byly čím dále řidší, až k nám Láďa přestal chodit úplně. To už ani neplatil dohodnuté splátky a nechal se před námi zapírat, telefon také nebral. Manžel to zatím nechce nějak řešit a švagr pochopil, že mu to prochází, tak proč by platil. Částka to nebyla nějaká obrovská, ale zanedbatelná také ne. Mám strach, že se už s penězi neshledáme. Situace je na bodu mrazu, protože manžel to nechce řešit nějak razantněji. Mezi námi to samozřejmě vyvolává také dusno. Jedním jsem si dnes naprosto jistá, půjčovat peníze, byť v rodině, není dobrý nápad a už vůbec ne bez podepsané smlouvy.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
