Diabetes incipidus, laicky řečeno úplavice močová sice není příliš časté onemocnění, ale jeho důsledky a průběh je velice závažný. Jde o situaci, kdy se v organismu netvoří dostatečné množství antidiuretického hormonu (ADH). Tento hormon se běžně tvoří v mezimozku, odkud se dostává do hypofýzy, čili do podvěsku mozkového. Hypofýza je pouze jeho zásobárnou, hormon dál cestuje krví do ledvin, kde teprve začíná jeho práce.
Antidiuretický hormon funguje tak, že zpětně pomáhá zadržovat (vstřebávat) vodu z ledvinných váčků do kapilár, čímž zabraňuje tomu, aby se vyloučilo velké množství vody. V případě, že tento hormon z nějakého důvodu chybí, voda se nemůže zpětně vstřebávat a nastává nebezpečné onemocnění – úplavice močová.
Žíznivka znamená velkou potřebu tekutin
Při tomto onemocnění má pacient velkou žízeň a zároveň vysokou diurézu, tedy výdej moči. Denně vyloučí až deset litrů moče, přičemž moč není koncentrovaná a má nízkou specifickou hmotnost. Takováto moč je velmi světlá a řídká. Nemocný musí močit velmi často, a to i několikrát za noc. Díky velkým ztrátám tekutin má dotyčný stále velkou žízeň, kterou se snaží zahnat vypitím velkého množství tekutin. Díky čemuž má neustále velkou potřebu vysoké diurézy. A kolotoč se neustále opakuje.
Nemoc je buď způsobena poškozením určitých míst hypotalamu, kde se antidiuretický hormon tvoří nebo poškozením neurohypofýzy, kde se hormon skladuje. Toto onemocnění není sice ve skrze nebezpečné, na životě dotyčného neohrožuje ani mu život nezkracuje, ale za to mu velice znesnadňuje běžný denní režim a fungování v normálních situacích.
Existuje vůbec nějaké řešení?
Základem celé léčby je náhrada chybějícího hormonu. Samotná substituce pravého ADH možná není, proto se nabízí varianty, nahradit ADH něčím, co má podobný účinek jak antidiuretický hormon. Jako velmi vhodná náhrada se jeví syntetický analog DDAVP (desmopresin-desamino-d-argenin-vasopresin), jehož využití se používá všude na světě.
Nemocnému postačí vědět, že, přeloženo do češtiny, jde o přípravek zvaný Adiuretin SD, buď ve formě nosních kapek, nebo injekcí. V případě podávání kapek se dávka obvykle pohybuje od 1 do 3 kapek, cca 4x denně. Dávku si však může nemocný upravovat sám podle výše diurézy nebo žízně.
Pokud jde o poruchu celoživotní, náhrada takovéhoto hormonu je také celoživotní. Jde-li však o případ dočasný, kdy k nedostatku hormonu došlo dočasným úrazem hlavy nebo po operaci hypofýzy, je možné lék časem vysadit. Jakmile problémové příznaky vymizí, užívání Adiuretinu již nutné není.
Žíznivka nemocného obtěžuje především v situacích, které jsou pro běžného člověka normální. Pobyt v práci, rodinná setkání, výlety či volnočasové aktivity. Nic z toho si nemocný žíznivkou nemůže úplně dopřát a naplno vychutnat. Je proto víc než nutné, při jakýchkoli obtížích, navštívit okamžitě lékaře. Jak je vidět, postačí málo a problém může být vcelku rychle vyřešen.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
