Přirozeným rodičovským instinktem je dítě chránit a dohlížet na jeho zdárný vývoj. V dnešní době to však spousta maminek a tatínků se svým ochranitelským pudem a postojem „jsem tu pro tebe vždy, broučku“ trochu přehání. Proč byste měli vaše dítě nechat zažít neúspěch?
Protože: „Co tě nezabije, to tě posílí“
Pokud nebude mít dítě všechno, co si přeje, naservírované na stříbrném podnose, nejspíš si trochu popláče nebo se trochu povzteká, ale na prahu života stane s jednou nesmírně důležitou dovedností, a tou je ochota a schopnost překonávat překážky, snažit se, zapřít se, o něco bojovat.
Dítě, kterému stojí přeaktivnělí rodiče neustále za zády vlastně nemá šanci ani udělat špatný krok. A pokud ho udělá, již se jeho chybu snaží maminka s tatínkem napravit, a tak ochránit dítě před nezdarem. A to je právě špatně. Člověk, který nikdy nezažil selhání, se s ním neumí vyrovnat, a je paradoxně v nevýhodě oproti jedincům, kteří selhání berou jako příležitost k novému začátku. Navíc míra uspokojení z dosažení stanoveného cíle do velké míry závisí na cestě, kterou jsme k naplnění cíle podnikli. Jednoduše řečeno – mnohem více si vážíme věcí, které nás něco stály, o které jsme se museli snažit.
A teď se dostaneme k praktické otázce, co dělat a nedělat, aby z dítěte nevyrostla princezna na hrášku.
Přístup, který ve výchově zvolíte, se dá celkem snadno poznat již v interakci s malými dětmi. Rodiče mají v DNA vlastně zakódováno dětem pomáhat. Proto je někdy pro nás, a zvláště matky, tak těžké se držet zpět. Když dítě nedosáhne na hračku, nepřisunujte mu ji. Když hrajete dohromady jako rodina společenskou hru, nenechávejte ho vždycky vyhrát, aby mělo radost. Když vaše dcera nevyhraje recitační soutěž, neshazujte hodnocení poroty, prostě ji pochvalte, ale buďte koneckonců rádi, že se naučí prohrávat a třeba ji to bude motivovat ke zlepšení. Stejně tak neočerňujte trenéra svého syna a nevleťte na něj s ultimáty, když posledně nechal vašeho syna nastoupit jen párkrát nebo vůbec. Zakročte, až když jste si jistí, že to je stoprocentně nutné. Pokud se váš adolescent dostane vlastní vinou do problémů, jistě vymyslí způsob, jak se z nich dostat.
Je jasné, že svoje děti milujeme a chceme pro ně to nejlepší. Proto tady buďme pro ně, kdykoliv to budou potřebovat, podejme pomocnou ruku, ale nezametejme jim cestičku, protože to musí udělat samy.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
