Lvíček: Byly časy, kdy se toto nevšední plemeno psů přiblížilo téměř k hranici vyhynutí. A ani dnes není jeho situace díky inbreedingu právě růžová. Pokud se však tito psíci stanou vašimi společníky, určitě toho nebudete litovat.
Nenechte se mýlit – lvíčkovo jméno trochu klame. Opravdu to není co do temperamentu malý lev, i když občas dokáže být pořádně tvrdohlavý. Své jméno dostal kvůli nevšednímu střihu srsti, díky němuž svým vzhledem opravdu připomíná malou šelmu.
Mazlíček pro celou rodinu – a šarmantní Francouz
Historie těchto půvabných psíků se podobně (jako u dalších bišonků) začala psát ve Francii. A to někdy v 17. století. Byli vyšlechtěni jako psí společníci a to se dodnes nezměnilo. Mimochodem, francouzsky se jim říká Petit chien lion.
Dříve šlo o poměrně běžné plemeno, ovšem II. světová válka téměř vedla k jeho vymizení. Guinessova kniha rekordů tehdy dokonce uváděla lvíčka jako nejvzácnější psí plemeno světa. Od té doby se naštěstí podařilo chovy o něco rozšířit, takže lvíček už není tak vzácný jako dříve. Ovšem díky nucenému inbreedingu (příbuzenskému křížení) se dodnes vykytují některé tělesné vady. Ovšem dožívá se stále velmi vysokého věku 12-14 let.
Měli byste vědět: I když se lvíčkové celkově počítají mezi zdravá plemena, čas od času dojde i na vrozené choroby. Asi nejčastější je luxace pately. Ta se zpravidla neobejde bez chirurgického zásahu. Pozná se naštěstí poměrně spolehlivě už v dospívání, a to díky tomu, že pejsek kulhá nebo celkově špatně chodí.
Lvíčci nejsou velcí. Dorůstají výšky 25-33 cm a jejich váha obvykle nepřekročí 8 kg (za nejnižší hranici dospělého zdravého psa jsou považovány 4 kg). Nejsou však tak „líní“ jako jiní bišonci. Pomáhá jim k tomu jejich stavba těla – kratší hřbet a vyšší nohy. A není bez zajímavosti, že se barva jejich čenichu mění podle barvy srsti.
Je lvíček psem pro vás?
Jestliže hledáte zvídavého a inteligentního společníka, který se dá snadno vycvičit a doprovodí vás, kamkoliv budete chtít, pak je lvíček psíkem přesně pro vás. Tihle šikulové zvládají i dogdancing a další vysoce specializované aktivity (frisbee, flyball apod.). Jsou však velmi citliví na zacházení. Potřebují důslednost a spravedlnost – a to jak u odměn, tak u trestů.
Skvěle si rozumí s dětmi a při dodržení výše uvedených zásad si s nimi poradí i chovatelé – začátečníci. Na svém majiteli dokáží být až extrémně závislí, takže nemohou dlouhou zůstávat sami. A oproti jiným podobným plemenům nebývají nervózní, ustrašení a dokonce ani bojácní. Rádi se mazlí a bez blízkého pravidelného kontaktu se opravdu neobejdou.
Co byste ještě měli vědět
Psi umí být poměrně arogantní a tvrdohlaví, fenky jsou v tomto směru mírnější. Potřebují také brzkou socializaci, jinak si mohou vypěstovat nedůvěru vůči jiným lidem i psům. A jejich srst potřebuje pravidelnou péči, byť ke střihu se zpravidla přistupuje jen v době výstav.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
