O těchto dvou výrazech jste dozajista již slyšeli. Možná Vám lékař doporučil užívat probiotika při terapii antibiotiky, možná vám lékárník poradil, že při žaludečních potížích je dobré zavést jejich užívání. Ale víte, co to vlastně probiotika jsou a k čemu slouží prebiotika?

Probiotika a jejich opomíjené účinky

Probiotika jsou živé bakterie, které mají mimořádně příznivé účinky na náš organismus. Především v oblasti zažívacího traktu. Funkce trávicího ústrojí je často opomíjena, a to je velká chyba. Ve střevech dochází nejen k trávení potravy a jejímu dalšímu zpracování, nachází se zde ale také velká část imunitního systému. Je-li tedy narušena činnost střev, automaticky dochází k poruchám imunity a možnosti vzniku častějších nemocí.  Probiotika se proto podílí na správné činnosti střev, čímž posilují i imunitní systém. Tím, že osidlují především stěny tlustého střeva, kde tvoří kyselinu mléčnou, dochází díky ní k hubení hnilobných a nebezpečných bakterií.

Ve střevech se navíc vyskytují dva druhy bakterií. Jednak ty „hodné“, mezi něž patří právě probiotika, a potom o něco „zlobivější“, které mohou snižovat funkci imunitního systému, ale bývají i původci různých akutních či chronických infekcí. Probiotika tedy dbají na to, aby ve střevech fungovalo vše tak, jak má. Hlídají správné pH žaludku, čímž zabraňují překyselení organismu, zlepšují vstřebávání živin, podporují peristaltiku, pomáhají předcházet vzniku rakoviny tlustého střeva a dokonce produkují vitamín K a vitamíny skupiny B.

Někdy se však rovnováha mezi hodnými a zlými bakteriemi naruší a dochází ke střevním potížím. Typický je průjem, plynatost, zácpa, křeče či nadýmání. Proto, v případě potíží, sáhněte po vhodných probiotikách  a nebojte se dlouhodobého užívání. Jedině tak vykompenzujete a nastavíte správnou hladinu „hodných“ bakterií.

Kde se nachází?

Mezi nejznámější probiotické bakterie se řadí Laktobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium lactis, Bifidobacterium breve a Streptococus thermophilus. Pro lepší orientaci si stačí pamatovat, že existují lactobacily a bifidobakterie. Oboje jsou probiotika a oboje jsou pro organismus velice důležité.

Hlavním zdrojem probiotik jsou jogurty, kysané zelí, zákysy, kefíry, kysaná zelenina a v neposlední řadě mateřské mléko. Chcete-li mít jistotu, že do sebe denně dostanete dostatečné množství, sáhněte po probiotických preparátech zakoupených v lékárně.

Kdy probiotika užívat?

Jak již bylo řečeno, dlouhodobé užívání probiotik tělu jednoznačně prospěje. Nebojte se klidně i tříměsíční kůry, především v období chřipek. Nejvhodnější je probiotika užívat při léčbě antibiotiky, a to v kombinaci. Ale pozor, ne najednou. Užíváte-li antibiotika po 8 hodinách, tabletu probiotik si vezměte 4 hodiny od antibiotické dávky, tedy v mezičase. Jedině tak bude zaručen jejich největší účinek.

Probiotika je dále dobré užívat při střevních problémech, jako je nadýmání, průjem, zácpa, střevní křeče či bolesti břicha. Doporučují se i v těhotenství nebo v průběhu kojení, jelikož dětskému bříšku mohou přes mateřské mléko dopomoci ke klidným nocím. Trpíte-li na časté nachlazení, máte problém s imunitou nebo vám naměřili vyšší hladinu cholesterolu, probiotika by vaše problémy měly také vyřešit.

Prebiotika jsou ještě důležitější

Co to tedy vlastně je? Je to jednoduché. Prebiotika jsou vlastně jakousi potravou pro probiotika. Aby byly probiotika účinná, musí se něčím „živit“. A tou správnou potravou jsou pro ně právě prebiotika. Najdete je v jablcích, luštěninách nebo v meruňkách, určité množství prebiotik je obsaženo i v cibuli, česneku nebo v pórku.

Dnešní hektický styl bohužel jen nahrává střevním potížím. Nesprávná životospráva, rychlá konzumace fastfoodových jídel, stres a přejídání vede naše tělo do záhuby. Přitom stačí tak málo. Postačí zavést do stravy pravidelné užívání probiotik a sami uvidíte, jak to vaše zažívání ocení.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Vložit komentář

Vložte prosím komentář!
Vložte zde prosím jméno