Kojení je podle světové zdravotnické organizace nenahraditelným a nejpřirozenějším zdrojem výživy kojence. Významných látek je v mateřském mléce nespočet. Ať už vezmeme v potaz poměr bílkovin, správné složení tuků či dobře vstřebatelného cukru, čili laktózy, případně koukneme na poměr iontů, vitamínů a naprosto nezastupitelných faktorů imunity, vždy nám v jakékoli výživové rovnici vyjde, že mateřské mléko je skvost pro každé dítě.
Zásady správného kojení
Dítě se k matce přikládá ihned po porodu, je-li proveden císařský řez, je žádoucí, navzdory mnoha zdravotnickým předpisům, žádat o okamžité přiložení, ještě na sále. Pokud to stav maminky dovoluje, je vhodné nechávat dítě s matkou hned po porodu na pokoji. Je-li maminka unavená a vyčerpaná, alespoň ve dne je vhodné ponechat ji co nejvíce s dítětem a přes noc jí dopřát kvalitní a nutný spánek. Kojení by se nemělo přerušovat, nechávejte dítě pít dle jeho individuálních potřeb, maximálně však 20 minut, jelikož během prvních 5 minut je přísun mléka do těla děťátka nejvyšší. Pokud zpočátku vázne technika kojení, je dobré se poradit s laktační poradkyní, která poradí a ukáže vhodné metody, polohy i způsoby, jak dítě správně přiložit.
Typy mateřského mléka
- V prvních čtyřech dnech se tvoří tzv. kolostrum, tedy mlezivo. Jde o velmi řídkou, nažloutlou tekutinu, která na první pohled nemá s mlékem téměř nic společného, ale co se týče výživnosti mleziva, je nenahraditelné. Obsahuje totiž méně tuku, o to více bílkovin a až 2x více imunoglobulinu A, než mléko zralé. Dále je silným přínoscem mlezivových buněk, T a B lymfocytů a kolostrálních tělísek, což je obrovská imunitní bomba pro malého novorozence.
- Mezi 5. – 10. dnem života dítěte se tvoří mléko přechodné, které postupem času přechází v mléko zralé
- Zralé mateřské mléko se tvoří mezi 10. dnem až půl rokem, kdy je nejvíce kvalitní
- Pozdní mateřské mléko je tvořeno po zhruba půl roce kojení, kdy již ztrácí své výživové hodnoty, ale ne úplně, obsahuje méně bílkovin, ale více cukru a minerálů, proto je nutné zařadit již do výživy nemléčné příkrmy.
Když je problém…
Ve většině případů je maminka ochotná a schopná své dítě plně a dlouho kojit, může však dojít k nečekaným situacím, které na nějakou dobu, nebo navždy, kojení přeruší.
Absolutní překážky v kojení ze strany dítěte:
- Rozštěp patra a rtu
- Nezralost dětí, především u těžce nedonošených dětí
- Nevybavený sací reflex, kterým mohou trpět děti s neurologickým postižením
- Atrézie choan – jde o vrozenou vývojovou vadu dýchacího systému, kdy dítě při pití nemůže dýchat
Odstranitelné překážky v kojení ze strany dítěte:
- Infekce horních cest dýchacích – má-li dítě rýmu či virózu, vždy je nutné před kojením kojence pořádně odsát
- Aerofagie – což je nadměrné polykání vzduchu při pití, v takovém případě je nutné nechat kojence v průběhu kojení několikrát odříhnout
Absolutní překážky v kojení ze strany matky:
- Hrozí-li riziko přenosu nebezpečných chorob, jako je AIDS nebo Virová hepatitida typu B
- Matka je postižena laktační psychózou a hrozí jí či dítěti ublížení
- Bere-li matka léky neslučující se s kojením, tedy třeba antiepileptika, antidepresiva, atd.
Odstranitelné překážky v kojení ze strany matky:
- Ploché či vpáčené bradavky – stačí si pořídit speciální klobouček na kojení
- Zánět prsní žlázy – mastitida, dítě můžete kojit ze zdravého prsu a z nemocného pouze odstříkávat. Antibiotiky léčený zánět časem ustoupí a pak je již možné opět kojit z obou prsou
- Ragády či trhlinky na prsní bradavce – jsou většinou zásluhou špatného přiložení dítěte k prsu a špatné techniky kojení, což ale stačí opět řešit kloboučky na kojení do té doby, než se trhlinka zahojí a kontaktovat laktační poradkyni, která naučí, jak správně dítě k prsu přikládat.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
