Specifické poruchy učení byly až do konce minulého století tématem, o kterém se příliš nemluvilo. Pakliže se u nějakého dítěte vyskytla určitá porucha, nebo v něčem zaostával, nejčastěji se to vysvětlovalo tím, že je prostě jen hloupý. Dnes už je však dokázané, že tyto specifické poruchy učení v žádném případě nesouvisí s inteligencí dítěte. Pokud se k nim přistupuje správným způsobem, neměly by mít tyto děti problém s tím, docházet i do prestižnějších škol, nebo vystudovat vysokou školu. Mezi ty nejběžnější poruchy patří dyslexie, dysgrafie, nebo dysortografie. Mezi ty méně časté se pak řadí dyskalkulie, případně i dysmúzie, nebo dyspinxie. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Dyslexie
Dyslexie je porucha učení, která souvisí se čtením. Dítko, které trpí dyslexii může mít problémy s výslovností, správností, nebo rychlostí čtení. Také pro něj může být obtížné porozumět textům. Při čtení se u něj mohou objevit problémy se čtením tvarově, nebo zvukově podobných písmen. Typické je také vynechávání určitých hlásek, slabik, nebo slov. Obecně čtou tyto děti mnohem pomaleji a s velkými obtížemi.
Dysgrafie
Dysgrafie je porucha související s psaním. Děti, trpící touto poruchou se jen velmi špatně vyjadřují písmem – to bývá většinou kostrbaté, neobratné, příliš husté, nebo naopak moc malé, nebo velké. Tyto jedinci píšou mnohem pomaleji, nedopisují slova, často škrtají a příliš se nedokáží soustředit na gramatickou část psaní. Obvykle dělají poměrně hodně chyb.
Dysortografie
Dysortografie se ve většině případů vyskytuje v kombinaci s dysgrafií. Dítě trpící touto poruchou dělá v psaném textu velké množství gramatických a pravopisných chyb.
Dyskalkulie
Děti s touto poruchou mají velké obtíže s osvojováním matematických pojmů a často jim chybí logika při chápání ( i jednodušších) matematických operací.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
