Řeč je považována za nástroj myšlení a formu dorozumívání. Nejeden rodič měl to štěstí okusit na vlastní kůži, v nejnevhodnější situaci, že co si jeho malé dítě myslí, a urodí se mu v hlavičce, to díky řeči může sdělit a okolí dát tak najevo.
Rozvoj řeči u dětí
Počátky mluveného slova se vyvíjejí už tehdy, když je miminko v děloze. Jde o situace, kdy dítě přes placentu velmi dobře vnímá a slyší okolní hlasy či zvuky. Proto po porodu jasně rozpozná hlas matky, která k němu během těhotenství nesčetněkrát promlouvala a uklidňovala ho. Již tehdy se rodí první komunikační spoje mezi dítětem a matkou. Pouští-li třeba maminka v těhotenství svému dítěti oblíbenou hudbu, může si být jistá, že pokud po narození bude dítě plačtivé či neklidné, stejná muzika ho zaručeně uklidní.
Co se týče ale skutečného rozvoje řeči, u dětí již narozených, nejdůležitější je neustálá komunikace s dítětem. Zhruba ve třech měsících si začíná dítě broukat, okolo 7. měsíce dítě žvatlá a může již zdvojovat slabiky (ma-ma, ta-ta, ba-ba…). Při sfouknutí první svíčky na dortu je schopen šikovný kojenec „říct“ cca 5 slov, u nichž zná význam, přičemž jedno slovo pro něj má více významů. Třeba „bá“ může znamenat, že něco spadne, ale také babička, nebo citoslovce pro leknutí. O půl roku později se počet smysluplných a vyřčených slov pohybuje okolo 20-30, ve dvou letech používá cca 250 slov, u nichž zná význam. Dítě už chápe, jak probíhá komunikace. Tedy fáze projevu je střídána nasloucháním, je schopno jednoslovných odpovědí, ale i rozvitých vět.
Okolo 4. a 5. roku mizí z projevu dětská patlavost, dítě mluví v plynulých větách. Klade důraz na správnou větnou stavbu a s poznáváním okolního světa dále roste slovní zásoba. Nutno však říci, že každé dítě je jiné, má svoji rychlost a není dobré se řídit škatulkováním a řazením do předepsaných tabulek, co by mělo které dítě kdy umět. Každé dítě je individuální a šikovné na něco jiného. Pokud se Josífek ještě ve 2,5 letech nechce rozmluvit, neznamená to, že má problém. Může naopak krásně nakreslit pejska, což třeba 2letá brebentilka vůbec nezvládne.
Poruchy řeči
Hranice pro určení správného rozvoje řeči je považován třetí rok. Tehdy by mělo dítě používat alespoň jednoduché věty, případně rozvětvená slova. Nastane-li problém a ještě ani na konci třetího roku není znatelný pokrok, dítě je odesláno k logopedovi. Většinou na žádost dětského lékaře, případně doporučení učitelek z mateřské školy. Kromě poruch slovní zásoby a vůbec rozvinutí řečového tempa mohou nastat poruchy, které s vývojem řeči příliš nesouvisí. Mohou jimi trpět děti, které naopak začali mluvit plynule velice brzy. O jaké poruchy tedy jde?
- koktavost – je typická u neurotických dětí, projevuje se zadrhováním řeči, případně opakováním prvního písmena, případně se děti nemohou jakoby rozmluvit, tento problém se bohužel postupem času zhoršuje
- breptavost – jedná se o rychlou překotnou řeč, kdy dítě polyká koncovky a nastává obtížná komunikace, vzniká většinou opět při psychickém napětí
- patlavost – dítě špatně vyslovuje některé hlásky, buď dochází přímo k ráčkování, kdy obtížně vyslovuje písmena „r“, „ř“ a sykavky, případně vysloví jinou hlásku, místo správné, tzv. si „šlape“ na jazyk (místo „b“ řekne „p“, nebo místo „k“ vysloví „t“
- huhňavost – pokud má dítě zvětšenou nosní mandli, případně trpí roštěpem patra, může huhňat, čili nesrozumitelně, jakoby nosem, vyslovovat
- mutismus – řečová neschopnost – což znamená zástavu řeči, způsobenou na psychickém podkladě
Četba, povídání, prohlížení obrázků, tedy neustálá komunikace je pro rozvoj řeči nejdůležitější. Pokud tyto činnosti zaměníte s povídkou v chytrém telefonu, pohádkou v televizi nebo písničkou na youtube, velké rozvíjení řeči, bohužel, nečekejte.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
Komentáře 1