Nemoci kostí – už děti na základní škole vědí, že kost je nepostradatelná součást celého pohybového aparátu a pro svou správnou funkci nutně potřebuje především vápník. Jde o nejdůležitější stavební látku kostí a zároveň nejlepší ochranu před onemocněním kostí. V kostech totiž neustále probíhají látkové přeměny, které ke své činnosti potřebuje nepostradatelný vápník. Pokud ho je v těle nedostatek, kosti měknou, naopak pokud je v těle ta správná hladina, kosti sílí.
Největší úskalí spočívá v deficitu denního slunečního světla. Pobyt na slunci neznamená jen důležitý přísun energie, ale také, a to především, správnou hladinu vitamínu D. Pokud tento vitamín chybí, vápník se v těle nemůže vstřebávat do kostních buněk a následně dochází k problémům pohybového aparátu a kostním nemocem.
Nemoci kostí
Co lze vlastně mezi nemoci kostí zařadit? Může jít o škubání či bolest v kostech, silné bolesti zad či kyčlí, velké deformity kostí, zvýšená lomivost nebo zvýšené riziko zlomenin kostí, případně úbytek kostní hmoty (tedy řídnutí kostí). Trpíte-li některou z popsaných nemocí, pravděpodobnost, že máte v těle málo vápníku, je poměrně vysoká.
Příčinou není jen zmíněný nedostatek vápníku, ale také fosforu či minerálů nezbytných pro vývoj silných a zdravých kostí. Svoji roli ale také hraje nedostatek pohybu. Například ženy po menopauze ztrácejí až 1,5% kostní hmoty ročně, což je obrovské číslo. Proto je nutné zařadit do svého života vhodnou pohybovou aktivitu, která aktivně zatíží kostru, čímž se zabrání úbytku kostní hmoty.
Co dělat, když je řídnutí kostí za dveřmi?
Někdy se o slovo přihlásí genetika, jindy nesprávná životospráva, případně vyšší věk. Téměř vždy se však postupem času dostaví problémy s pohybovým aparátem. Skoro dvě třetiny naší celkové hmotnosti jsou tvořeny právě pohybovým aparátem, který se skládá z kostry, svalů, vazů a šlach. Díky tomu, se hýbeme a držíme se zpříma. Jenže člověk se o svoje kosti většinu začne starat, až když je skoro pozdě. Až tehdy, pokud ho začnou trápit zdravotní obtíže, dotyčný se začne méně a hůře hýbat, nebo pociťuje bolestivost v kloubech či v zádech.
Důležité je vyvarovat se jednostranné zátěže. Své plody přinese případné snížení nadváhy, jelikož přiměřenou váhou není vyvíjen tak velký vliv na pohybový systém. Důležité je i péče i o imunitní systém. Pokud se uchráníte chřipek či běžných virových nachlazení, nebude hrozit riziko, že následnou infekcí budou postiženy i kosti.
Zkuste přidat k pohybu i správnou životosprávu
Pravidelná a vhodná pohybová aktivita je jednou z nejcennějších prevencí nemoci kostí. Pokud navíc dodáte svému tělu několik důležitých látek v potravě, šance na výskyt kloubních deformit či řídnutí kostí budou snížené.
Strava bohatá na vápník je tedy samozřejmostí. Proto mléko, sýry či jiné mléčné produkty by v jídelníčku neměly chybět. Stejně jako kyselina listová či luštěniny. Velmi podstatný je přísun hořčíku a vitamínu D. Tímto neduhem jsou ohroženi především starší lidé, kteří se pobytu venku někdy záměrně vyhýbají. To je ale chyba. Pokud tomu ale tak opravdu je, a starší člověk se nechce svého zlozvyku zbavit, dohlédněte na to, aby jedl potravu s obsahem vitamínu D, např. houby.
Pokud chybí v těle vápník, tělo tento minerál bez kompromisů odčerpává z kostí, aby jím zabezpečil jiné důležité funkce a úkony. Velkým přínoscem vápníku je proto také zelí, brokolice, špenát, fenykl, čočka, fíky či ořechy.
Příroda je mocná čarodějka…
Stačí dvacet minut denně na slunci či jasném denním světle a v těle se vlivem ultrafialových paprsků aktivuje kostitvorný vitamín D. Ten je důležitý nejen po tvorbu vápníku, ale také pro veškeré procesy, které revitalizují vaziva a kosti. Díky němu se ve střevech vstřebává vápník a staví se hmota kostí a zubů. Dostatečné množství hořčíku zase zajistí, že vitamín D se přemění na využitelnou formu, ze kterého je tělo schopno vysát důležité účinky.
Nechte zapůsobit přírodu, slunce, denní jas a pohyb. Vaše kosti se vám odvděčí, přinejmenším tím, že nebudou bolet. A to není málo.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
