Děti dokážou učinit z bytu kůlničku na dříví rychlostí blesku, a přitom veškeré vaše snahy o úklid berou za své. Ale jak naopak donutit děti, aby si po sobě uklízely nepořádek? Zkuste několik „triků“.
Odmalička trénink
Nejdůležitější zásadou je začít hned odmalička. Malé děti (batolata) rády napodobují vše, co děláte vy jako dospělí. Pokud si tedy po sobě uklízíte a vedete malé dítko také k tomuto návyku, máte z poloviny vyhráno. Samozřejmě musíte úklid přizpůsobit věku a dovednostem. Avšak batole již zvládne uklidit hračky do bedny nebo skříňky, sesbírat špinavé prádlo nebo pomáhat mamince držet vysavač.
Soutěže jsou povoleny
Žádné rozčilování, rozkazy nebo zákazy nepomáhají? Zkuste to hravě a vyhlaste soutěž: Kdo uklidí svůj pokoj jako první? Kdo dokáže roztřídit ponožky nejrychleji? Ačkoliv soutěžení se obvykle nedoporučuje jako výchovný prostředek, tady to rozhodně funguje.
Společný úklid jako hraní v pohádce
Znáte nějakou pohádku, ve které se uklízí? Samozřejmě, na prvním místě vás jistě napadne Popelka. A tak si můžete tuto pohádku doma zahrát, Popelku by měl pokaždé hrát někdo jiný, abyste se spravedlivě vystřídali, ale rozhodně vám při tom uklízení půjde dobře od ruky a navíc to bude i zábava.
Nabídka odměn
Není to zcela výchovný prostředek, uplácet děti odměnami, ale když jde o opravdu veliký úklid, třeba když společně umyjete okna, nebo vytřete celý dům nebo byt, není na škodu slíbit i odměnu: zajděte si do cukrárny, do kina, divadla, nebo běžte do parku jezdit na in-line bruslích.
Léčba šokem
Když ani jedna z výše uvedených metod nezabírá, zkuste prostě léčbu šokem. Přestaňte uklízet a nechte vše ležet tam, kde je. (Chce to pevné nervy a nepovolit, a funguje to spíš u větších dětí). Zapomeňte jednou vyprat prádlo nebo vyžehlit. Když tento nepořádek uvidí větší děti (puberťáci), většinou se sami chytnou za nos a pomohou s úklidem zcela dobrovolně – zvláště kdyby hrozilo, že nebudou mít zítra co na sebe.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
