Jistě to znáte – historky o tom, jak je někdo náměsíčný, od blízkých se dozvídá,
co v noci prováděl, a přitom si ráno nic nepamatuje. Legrace to bývá obvykle do té doby,
než tento problém začnete řešit u svého dítěte nebo u někoho blízkého a začne vás napadat, co vše by se mohlo při jeho nočních toulkách stát.
U koho se náměsíčnost objevuje?
Náměsíčnost (odborně somnambulismus) se vyskytuje spíše u dětí a ve většině případů postupem času odezní. Když už se objeví v dospělosti, jedná se spíše o následek užití omamných látek nebo při výrazně stresové situaci. Děti bývají náměsíčné jednorázově
(např. při nemoci) nebo má u nich problém dlouhodobější trvání. U většiny existuje nějaká genetická predispozice k náměsíčnosti.
K náměsíčnosti dochází nejčastěji na počátku spánku, obvykle v době od jedné do tří hodin od usnutí. Spánek je hluboký, ale svaly při něm nejsou vyřazeny ze své činnosti. Člověk tedy může vykonávat pohyb, avšak při velmi nízkém stavu vědomí.
Hrozí nějaké nebezpečí?
Předem nelze jednoznačně říci, co vše je člověk schopen udělat v době, kdy je náměsíčný. Mezi běžně vykonávané činnosti patří oblékání se, naopak svlékání šatstva, procházení po domě, různé přendávání věcí atd. Člověk má v tomto stavu oči otevřené, avšak nereaguje běžným způsobem. Jeho výraz je strnulý, může si pro sebe něco nesrozumitelně mumlat.
V domácnosti může snadno dojít k poranění o ostré předměty nebo při pádu, ještě více rizik nalezneme v případě, kdy náměsíčný je schopen opustit dům a vyjít na ulici. Spící člověk nemá záměr si ublížit. Pokud se to stane, je to spíše během některé z automatizovaných činností – třeba krájení chleba v kuchyni. Děti se někdy třeba jen posadí na posteli, něco si zabrblají a opět usnou, některé se s dekou přestěhují spát do jiné místnosti.
Jako základní opatření je tedy nutné chápat zajištění bezpečí pro náměsíčného. Měly by být mimo dosah ostré předměty a ideální je uzamknout dům tak, aby jej dotyčný nemohl bez probuzení ostatních opustit. Stejně tak je lepší zabránit možnosti otevřít okna. U dětí může být nebezpečné, pokud spí na zvýšeném lůžku u patrové postele.
Jak se k náměsíčnému chovat?
Když se probudíte a zjistíte, že vaše dítě či jiný blízký se zrovna vydal na své noční toulky po domě, nezačněte zbytečně panikařit. Sice to může působit trochu děsivě, když někoho vidíte s nepřítomným výrazem, jak v noci něco provádí, avšak panika by situaci nezlepšila. Nevhodné je násilně dotyčného budit, byl by z toho akorát zmatený. Ideální je klidně na něj mluvit a pokusit se jej dovést zpět do postele, kde bude normálně pokračovat ve spánku.
Je nutné řešit náměsíčnost s lékařem?
Pokud se problém objeví jen ojediněle, není třeba to speciálně řešit, stát se to může. Na lékaře se obraťte, pokud náměsíčnost trvá delší dobu nebo se nemocný stává nebezpečný sobě či svému okolí. Nejprve můžete vše řešit s praktickým lékařem, který pravděpodobně doporučí neurologické vyšetření.
Obvykle se uplatňuje zavedení jasného spánkového režimu. Pomáhá, když se člověk vyhne přílišnému vyčerpání, klidně si odpočine v průběhu dne a chodí spát pravidelně.
Až v ojedinělých případech přichází ke slovu též léky (zejména benzodiazepiny, antikonvulziva). Jsou však v těžších případech spíše doplňkem psychoterapie a různých relaxačních technik. Sami můžete vyzkoušet, zda nezaberou bylinky – lze doporučit meduňku nebo levanduli. Večer si z nich připravíte čaj (sobě nebo někomu jinému) a vypijete zhruba hodinu před spaním.
Náměsíčnost se (i přes veškerá bádání) velmi těžko prokazuje. Někdy může být potvrzena po neurologickém vyšetření, jindy se provádí další diagnostika ve spánkové laboratoři. Avšak nikdo nezaručí, že právě při spaní zde bude jedinec náměsíčný tak, jako když spí doma.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
