Koronavirus: Zatímco mnohá veřejná média propadají ohledně koronaviru doslova panice a mávají nám všem před očima červenými praporky v podobě počtu nakažených a mrtvých, neuškodí si základní fakta o koronaviru opakovat pěkně stručně a bez emocí.
Zároveň hodláme vyvrátit několik zažitých mýtů a poradit vám, co dělat v případě, že se dostanete do nějaké krizové situace (zpravidla přijedete ze zahraničí nebo se dostanete do přímého kontaktu s někým, kdo se právě vrátil z krizových oblastí).
Koronavirus – základní fakta
Jde o virus, pocházející ze stejného kmene jako dřívější smrtící infekce SARS a MERS. Objevil se koncem roku 2019 v čínské provincii Wu-chan a to pravděpodobně na trhu s mořskými plody. Jako možní přenašeči byli identifikováni netopýři nebo cibetky.
Měli byste vědět: Označení koronaviry je používáno při pojmenování větší skupiny virů, způsobujících různě závažné zdravotní obtíže lidem i zvířatům.
Oficiální pojmenování koronaviru zní COVID-19, ovšem říká se mu také wuchanský koronavirus. Jde o nový druh infekce, takže se v médiích neustále objevují nové a nové zprávy. Aktuálně je možné říct, že navzdory některým odlišným tvrzením, je šance na nakažení koronavirem velmi nízká, pokud jste v minulých dnech nebyli v kontaktu s člověkem, který přicestoval z nakažené oblasti, případně jste do nebezpečných zón v zahraničí necestovali sami. Jde zejména o Čínu a Itálii, ovšem aktuální přehled nebezpečných zemí doporučujeme pravidelně sledovat na webu Ministerstva zdravotnictví ČR.
Uvádí se, že nejrizikovější je vzdálenost jednoho metru od nakaženého. Koronavirus se totiž přenáší kapénkovou infekcí, podobně jako třeba chřipka. Přenos na delší vzdálenost prozatím nebyl prokázán. Není tedy třeba se obávat balíčků nebo listovních zásilek z Číny.
Koronavirus příznaky aneb jak ho odlišit od běžného nachlazení
Není to jen „rýmička“. Čísla hovoří jasně. Odborníci posuzují u infekčních chorob hned dvě kritéria, která ukazují rizikovost toho kterého druhu onemocnění. Jde o tzv. smrtnost a také o transmission rate.
- Smrtnost nebo také fatality rate je vlastně procentuálním vyjádřením počtu lidí, kteří na konkrétní chorobu zemřou. Zatímco chřipka má uváděnou smrtnost 0,05 %, u koronaviru COVID-19 je to okolo 2% (oficiální čísla WHO se během posledních dní několikrát změnila, nicméně vždy byla vyšší než u chřipky).
- Transmission rate zase vyjadřuje počet lidí, kteří se nakazí od již infikované osoby. Zatímco u chřipky se toto číslo pohybuje okolo 1,3 osoby, u koronaviru je pak počet nakažených osob od jednoho jediného přenašeče odhadován na 2-3. Podle všeho se tedy přenáší o něco jednodušeji než chřipka.
A jak poznat, že jste se nakazili právě koronavirem a nikoli běžným nachlazením? Příznaky jsou bohužel velmi podobné klasické chřipce. Uvádí se zejména:
- dušnost
- bolesti svalů
- horečka
- celková slabost a únava
Je zajímavé, že se u nakažených osob obvykle neobjevuje rýma a zahlenění, takže pokud párkrát pčíknete nebo zakašlete, určitě nemusíte běžet k lékaři s podezřením na koronavirus. Vlastě byste ani neměli, při podezření je vhodné kontaktovat KHS (Krajskou hygienickou stanic), ale o tom o něco podrobněji až za chvíli.
Prozatím nejde o nijak děsivá čísla. Stačí porovnat smrtnost (fatality rate) u jiných známých závažných onemocnění.
| Onemocnění | Uváděná smrtnost |
| Ptačí chřipka H5N1 | 52,8 % |
| MERS | 34,4 % |
| SARS | 9,6 % |
| Prasečí chřipka H1N1 | 0,02 % |
Ovšem pokud přihlédneme k počtu nakažených, není už situace tak optimistická. SARS stihl během doby svého působení nakazit přes 8 000 lidí, ptačí chřipka H5N1 pak přesně 861 osob. Koronavirus COVID-19 už od svého objevení infikoval desítky tisíc lidí a počet obětí se blíží ke stovkám.
Kdo je nejvíce ohrožen koronavirem
Všeobecně platí, že koronavirus COVID-19 nejvíce ohrožuje starší a nemocné osoby. Ne vždy se však dočtete, že jsou k této kapénkové infekci nejvíce náchylní muži nad 45 let věku, kteří ve sledované skupině z oficiální studie WHO tvořili celé dvě třetiny nakažených.
Starší pacienti také samozřejmě tvoří největší procento mrtvých. Naopak mladí lidé a děti vůči koronaviru tak vnímaví nejsou, byť se mohou stát nevědomky jeho přenášeči. Tzn., budou mít v sobě koronavirus, ovšem bez jakýchkoli vnějších příznaků či subjektivních obtíží.
Měli byste vědět: Vysoká úmrtnost starších osob není u nejrůznějších epidemií zdaleka pravidlem. Například obávaná španělská chřipka, jejíž celosvětová pandemie probíhala v letech 1918-1920, si nejvíce obětí vybírala mezi mladými a zdravými lidmi. Počet jejích obětí je odhadován na 50 až 100 milionů. Podlehl jí například básník Guillaume Apollinaire nebo syn Arthura Conana Doyla – Arthur Alleyne Kingsley Doyle.
Koronavirus inkubační doba aneb jak dlouho zůstat doma?
Vrátili jste se z rizikových oblastí Číny či Itálie nebo jste byli v úzkém kontaktu s prokazatelně nakaženou osobou? Koronavirus potřebuje nějaký čas, než se v organismu namnoží a následně projeví. Jde o tzv. inkubační dobu, které je u něj uváděna na 14 dní. Tak dlouho by tedy měla trvat karanténa v případě, že patříte do rizikové skupiny.
Pro vystavení potvrzení stačí zavolat obvodnímu lékaři nebo na krajskou hygienickou stanici. A k lékaři byste neměli mířit ani v případě, že na sobě pociťujete některý z příznaků. Nejlepší je zamířit na nejbližší infekční oddělení a opět kontaktovat KHS. Dobrou zprávou je, že všichni pacienti u nás mají prozatím průběh koronaviru mírný. Opravdu tedy není třeba se přehnaně bát, byť základní opatrnost je rozhodně doporučena.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
