Na začátku vztahu máme většinou všichni růžové brýle, vlivem hormonů se nám zdá všechno krásné a i to, co bychom za normálních okolností vnímali, jako alarmující, si vykládáme po svém a v dobré víře. Jako nezúčastněné osoby můžeme vnímat cizí vztah, jako toxický, ale pokud se jedná o naše vlastní partnerství, tak je až příliš jednoduché varovné signály raději přehlížet či vůbec nevidět. Jak vypadá toxický vztah?
Varovný signál č. 1: Závislost ve vztahu
Láska není majetnická, nevlastní. Je si vědoma toho, že je s námi partner z vlastní svobodné vůle a dobrovolně. A stejně tak od nás může i kdykoli odejít. V láskyplném vztahu se nezatěžujeme myšlenkami na odchod partnera a nesnažíme se ho udržet kontrolou, manipulací či nátlakem, naopak si užíváme chvíle s ním.
Toxický vztah se oproti tomu projevuje nezdravou závislostí. Upínáme se na svého partnera a na představu, jakou o něm máme. Bojíme se změny a dynamiky vztahu, protože by nás mohla ohrozit. Tímto vnitřním programem, který v sobě máme, partnerovi bráníme v osobním růstu místo toho, abychom ho v něm láskyplně podporovali.
Varovný signál č. 2: Neschopnost být o samotě
Láska ví, že v partnerském vztahu platí dvojnásob, že jedna z nejdůležitějších věcí na světě je mít rád v první řadě sám sebe. S tím souvisí schopnost užívat si samotu a mít vlastní zájmy nezávislé na partnerovi. Díky této nezávislosti se ve vztahu udržuje jiskra a pár se na sebe může stále těšit, protože netráví čas 24 hodin denně jen spolu. Láska dává svobodu a prostor.
Toxický vztah se naopak vyznačuje neschopností být sám se sebou, závislosti na partnerovi z důvodu osamělosti nebo také absencí vlastních koníčků. V toxickém vztahu jeden nebo dokonce oba z páru cítí neustálou potřebu být s partnerem na úkor vlastních aktivit a seberealizace, protože jedině s partnerem se cítí kompletní. Při samostatných činnostech nenalézají naplnění.
Varovný signál č. 3: Snaha změnit partnera k obrazu svému
Láska vypadá tak, že jsme si vybrali partnera takového, jakého chceme a jakého si jsme schopni vážit. Pokud jsme s něčím nespokojeni, změna probíhá za pomocí vzájemné dohody a kompromisu. Nesnažíme se však svého partnera za každou cenu měnit, protože ho milujeme takového, jaký je a jeho odlišnosti a individualitu oceňujeme a necháváme se jimi obohacovat.
Toxický vztah je taková hra o moc a kontrolu. Svého partnera chceme za každou cenu měnit a to ne pomocí kompromisu, nýbrž pomocí manipulace, citového vydírání či pasivní agrese. Jeho odlišnosti nebereme, jako obohacení, ale vnímáme je, jako ohrožení. V toxickém vztahu není hlavní motivace láska, ale strach ze samoty, který nás nutí mít nad svým partnerem a jeho chováním neustálou kontrolu.
Více článků najdete na portálu mamci.cz