Dojde-li k vážnému úrazu, nehodě či operativnímu zásahu, při kterém tělo ztratí velké množství krve, konkrétně 30% – 60% objemu tělesných tekutin, dochází ke stavu ohrožujícího člověka na životě a to hemoragický šok.
Co to je?
Šok je z anatomického hlediska závažný stav, při kterém dochází k selhání krevního oběhu a těžké poruše tkání i orgánů lidského těla. Tkáně trpí nedostatkem kyslíku, živin a nedostatečným odplavováním zplodin. Tím dochází k těžké poruše funkcí téměř všech životně důležitých orgánů, jako jsou plíce, ledviny, srdce, játra a mozek. Hovoříme tím pádem o mnohočetném orgánovém selhání, které postihuje výše popsané orgány. Dochází k selhání ledvin, k těžké poruše dýchání, vázne odbourávání a vylučování zplodin látkové výměny, což má škodlivé účinky na organismus. Pokud není léčba šoku zahájena včas, může dojít ke smrti nemocného z důvodu totálního selhání životně důležitých funkcí. Proto není radno tento stav podceňovat a znát alespoň základní pomoc při léčbě šoku.
Jaké jsou typické projevy šoku?
Jelikož organismus reaguje na pokles srdečního objemu obrannou reakcí tím, že se snaží udržet prokrvení vitálně důležitých funkcí, tedy mozek a srdce, odebírá krev z periferních částí těla. Tam se první projevy šoku dají poznat nejlépe a nejdříve. Kůže a končetiny jsou chladné, bledé až šedomodré. Na kůži postiženého se objevuje studený pot a je viditelný třes končetin. Pacient je neklidný a podrážděný, jako by nebyl „ve své kůži“.
Rychlost tepové frekvence pozvolna stoupá, může dosahovat hodnot až 160 tepů za minutu, přičemž norma se pohybuje okolo 70 tepů za minutu. Projevy šoku jsou znatelné i na dýchání, to je opět zrychlené a povrchní. Naopak hodnota tlaku prudce klesá, dokonce je někdy tak nízký, že není již měřitelný. Člověk má pocit žízně, může trpět poruchou zraku, cítit ospalost, být apatický, leckdy upadá do bezvědomí.
Dělení šoku
Šok má různé stupně, což může pomoci osobě, která nemocnému poskytuje první pomoc.
V lehké fázi je dotyčný malátný, skleslý, hodnota tepu stoupá na 90 za minutu. Pacient je při vědomí, má chladné končetiny a pociťuje velkou žízeň, přičemž moč se, z důvodu poruchy ledvin, téměř netvoří. Krevní tlak postupně klesá, spodní hranice je okolo 100 torů. Tyto příznaky jsou signálem, pro člověka, který by měl okamžitě zasáhnout, zavolat lékařskou pomoc a začít provádět protišoková opatření, aby se stav dále nerozvíjel.
Při středně těžké fázi je pacientův zájem o okolí mizivý, přestává reagovat na podněty. Je cyanotický, dýchá velmi rychle a povrchně, tep se při kontrolním měření zrychluje a tlak krve naopak stále klesá.
Třetí a nejzávažnější fáze s sebou nese apatii dotyčného, stále velkou žízeň, hodnota tlaku klesá pod 80 torů a hodnota tepu naopak stoupá na téměř 160 tepů za minutu. Vědomí bývá zachováno, ale při neléčeném stavu dochází k bezvědomí a terminálnímu stádiu šoku.
První pomoc? Protišoková opatření
Při léčbě šoku a zvládnutí jeho stavu je důležité si pamatovat heslo – 5 T. Tedy – Ticho, Teplo, Tekutiny, Tišení bolesti a Transport. V této formulce spočívá lék k záchraně života v případě šokového stavu. Jde vlastně o podporu obranných mechanismů a odstranění nepříznivých faktorů.
Dotyčnému zajistíme ticho – snažíme se ho uklidnit a dopřát klid v okolí, jestli to jde. Velmi důležitý je klidný přístup k nemocnému, srozumitelný a mile vedený hovor, který pacienta dál nerozrušuje. Díky teplu zabráníme dalším ztrátám tělesných tekutin, je důležité dotyčného přikrýt a jde-li to, zajistit, aby neležel na zemi, ale alespoň na nějaké podložce. Není vhodné pacienta uložit na přímé sluneční záření nebo ke zdrojům tepla, stačí pouze přikrývka. Dejte pozor na chladný vzduch, kvůli prochladnutí. Přestože má dotyčný velkou žízeň, příjem tekutin ústy je zakázán. Dovoleno je pouze vlhčit rty, po příjezdu do nemocnice je nejvhodnější aplikace infuze a doplnění objemu parenterální cestou.
Tišit bolest v podmínkách bez lékařské pomoci příliš nejde, stačí však dotyčného znehybnit, aby ležel v protišokové poloze. Stejně tak důležitý je transport, který by měl vzhledem k rychlému postupu situace být co nejrychlejší. Veškerá manipulace s nemocným by měla být co nejšetrnější a samotný převoz do nemocnice by měl být proveden v protišokové pozici, tedy se v takové, aby měl dotyčný dolní polovinu těla ve zvýšené pozici. Tato poloha totiž umožňuje přesun krve z končetin k mozku.
Více článků najdete na portálu mamci.cz