Endokarditida neboli zánět nitroblány srdeční, je velmi vážné onemocnění, které může postihnout kohokoli, kdo má již diagnostikované jiné problémy se srdcem.
Z anatomického pohledu je totiž srdce na povrchu kryto perikardem, což je vazivová blána, kde proudí cévní zásobení srdce. Pod perikardem je tzv. myokard, tedy srdeční svalovina. Jde o nejsilnější část stěn, díky zajímavě propleteným svalovým vláknům funguje srdce jako pumpa a je schopna přečerpávat krev. Poslední tenká vrstva, uložená pod myokardem, je endokard. Jedná se vnitřní stěnu, nitroblánu srdce a je to vazivová slabá blanka.
Důležité je ještě vědět, že naše srdce lze rozdělit na pomyslné čtyři díly, z nichž jsou všechny mezi sebou propojeny tzv chlopněmi. Díky chlopním spolu všechny čtyři „díly“ vzájemně komunikují a spolupracují. V případě endokarditidy však dochází k postižení právě zmíněných chlopní.
Endokarditida a její příčiny
Tento zánětlivý proces, postihující srdeční blanku může vzniknout bez bakteriální příčiny, třeba po prodělané revmatické horečce, ale také k němu může dojít vlivem bakteriálního působení – streptokokem, stafylokokem, či pneumokokem. Úplně prvotní příčinou tedy bývá probíhající zánět v těle, díky kterému se mikrob ze zánětu dostane do krevního řečiště a usídlí se na chlopních v srdci. Tam začne působit, množit se a dochází k endokarditidě.
Je-li člověk jinak po zdravotní stránce v pořádku, probíhajícího zánětu v těle se většinou nemusí bát. Problém nastává tehdy, pokud jsou již zmíněné chlopně poškozeny, např. vrozenými vývojovými vadami a mají tudíž větší možnost být napadeny zánětem. Stejně nebezpečná situace nastává v případě oslabení imunity, nebo má-li člověk chlopeň umělou.
Jak se endokarditida pozná?
Člověk postižený touto nemocí bývá zchvácený, na pokraji septického šokového stavu. S tím úzce souvisí porucha dechu, pulsu i tlaku, možnost upadnutí do bezvědomí a náhlý kolaps. Přivolání rychlé lékařské pomoci je samozřejmostí, přičemž lékaři na základě ultrazvukového vyšetření srdce a odebrání krevních odběrů zjistí nepříjemnou diagnózu.
Léčba spočívá v odstranění zánětu
Zánět nitroblány srdeční je třeba nejdříve vymýtit z těla ven. K tomu velmi dobře slouží antibiotika, jde-li tedy o bakteriální původce nemoci. Antibiotika je možno podávat parenterálně, tedy do žíly, což má mnohem větší a rychlejší účinek. Tento způsob léčby probíhá většinou v nemocnici, v domácím léčení poté dochází k doléčení pomocí perorálního podání antibiotik.
Jak zánětu zabránit?
Trpíte-li vy sami, nebo máte-li ve svém okolí někoho, s diagnostikovanou šelestí na srdci, srdeční vadou či oslabenou imunitou, snažte se chodit na pravidelné kontroly. Jakýkoli probíhající zánět v těle, i při „obyčejné“ angíně totiž může způsobit velmi nepříjemné problémy a okamžiky strachu. Zánět sice nejdříve postihne místně jednu oblast, ale cévním prouděním krve velice rychle postupuje dál k srdci, kde může způsobit nezáviděníhodné problémy.
Hlídejte si svoje zdraví a nebojte se preventivních prohlídek. Jedině ty totiž mohou odhalit jakoukoli nemoc v počátečním stádiu. V takovém případě se dá často ještě stihnout spousta věcí, a nemoc úspěšně zaléčit v prvotní fázi. Jde-li však již o protrahovaný vývoj nemoci, ne vždy jsou pokusy o vyléčení úspěšné.
Navíc, lidé se zjištěnými problémy na srdci, vrozenými vadami či šelestmi, jsou hlavní skupinou pacientů, kteří se musí pravidelně podrobovat preventivnímu vyšetření. Jiná srdeční onemocnění totiž působí jako predispoziční faktor případných endokarditid a je více než žádoucí hlídat si jeden z nejdůležitějších orgánů v těle.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
