Známě to všichni. Občas se stane, co se prostě stát má. Naše oslabené a unavené tělo dostane poslední kapku v podobě bakteriální infekce či dlouhotrvajícího zánětu a přestane nás poslouchat. Na řadu musí tudíž přijít lékař, prohlídka a vcelku časté, ale mnohdy jediné a účinné, předepsání antibiotik. A právě antibiotika mají také negativní dopad na naše tělo.

Druhy antibiotik

Antibiotika jsou vlastně chemické produkty metabolismu různých mikrobů, hub, plísní či lišejníků, které ničí mikroorganismy. Původně jsou to tedy vlastně přírodní léčiva, ale lehce obměněná do chemické podoby. Úplně první, kdo antibiotika objevil, a který tím zachránil miliony životů, byl skotský lékař Alexander Fleming. Vynalezl asi nejznámější druh antibiotik – Penicilin, který má díky svému působení nejširší uplatnění a největší působnost v léčbě bakteriálních infekcí.

Antibiotika mohou být bakteriostatická nebo bakteriocidní. Zatímco ta bakteriostatická „pouze“ zastavují růst a množení bakterií, ta bakteriocidní bakterie přímo usmrcují, čímž jsou mnohem účinnější. Jenže ani tato antibiotika neusmrtí všechny mikroorganismy, a v dnešní „přeantibiotikované“ době, je stále menší šance na úplné vymizení nebezpečných bakterií.

Zásady správného podávání antibiotik

  • Pravidelné dávkování – je nezbytné podávat léky v pravidelných časových rozestupech
  • Délka podávání bývá od 3 dnů až po 10 či 14 dní, vždy je však nutné využívat celou dávku antibiotik
  • Nesmějí se kombinovat antibiotika bakteriocidní s bakteriostatickými – toto je v kompetenci lékaře, který musí při předepisování antibiotik vědět o každém dalším léku, který užíváte, aby se nerušily či nekumulovaly účinky léků
  • Antibiotika by měla předepisována pouze u indikovaných případů (kdo z nás však už dostal PNC na klasickou virózu, že?)
  • Léčba by měla být zahájena co nejdříve od vzestupu klinických potíží, při nejisté diagnóze je na místě provést diagnostická vyšetření (krevní testy, výtěry z krku, z nosu)
  • Při podání antibiotik je vhodné dosáhnout co nejdříve rychlé a dostatečné optimální hladiny antibiotik (proto je někdy typické, že lékaři předepíší klasická antibiotika, ale doporučí při zahájení terapie užít dvě tablety současně)
  • Je-li nutné podávat antibiotika častěji a opakovaně, hrozí alergie či rezistence, tedy odolnost mikrobu vůči antibiotikům

Rezistence na antibiotika? Mnohem závažnější problém, než si myslíte

Spousta lidí si neúčinnost léků možná příliš nepřipouští, ale přijde-li nemocný do styku s více než dvěma po sobě nasazenými antibiotiky najednou, přičemž jeho tělo na léčbu nereaguje, je zcela na místě oprávněná obava dotyčného o své zdraví. Jak je to ale možné?

Zrádný a nebezpečný mikrob si totiž může vytvořit enzymy, které inaktivují antibiotika, a díky tomu začínají být antibiotika totálně neúčinná. Nebo může dojít k situaci, kdy stěna patogenního mikroorganismu je neprostupná pro dané antibiotikum, anebo lstivý a nebezpečný mikrob si vytváří odlišné metabolické děje, na které antibiotika nepůsobí.

Předcházet rezistenci příliš nelze, obzvlášť výše umíněné důvody ovlivnit zrovna moc nejdou, ale snažte se udělat alespoň minimum – využívejte pravidelně celou dávku léku a nepřerušujte léčbu během podávání.

Jaké mají antibiotika negativní účinky na náš organismus?

Krom toho, že odstraní mikroby z těla, se antibiotika dalšími klady příliš pyšnit nemohou.

  • Vzniká častá rezistence
  • Vznikají alergické reakce
  • Může dojít k dysmikrobii – antibiotika potlačují ve střevě přirozenou mikroflóru a způsobují průjmy, nutné je proto (a nejenom v tomto případě) podávat lactobacily jako ochranu nutných a žádoucích bakterií v těle
  • Je možné vytvoření superinfekce – dané onemocnění, pro které jsou antibiotika nasazena, je sice vyléčeno, ale v důsledku potlačení střevní mikroflóry může přijít jiná infekce
  • Možnost vzniku Herxheimerovy reakce – která se vyskytuje na začátku podání antibiotik u vysoce vážné infekce (spála, tyfus), tím, že vlivem antibiotik dojde k usmrcení velkého množství bakterií, dojde z nich i k uvolnění velkého množství toxinů, což se projeví horečkou, průjmy, pocením až selháváním oběhu. Je tedy nutné podávat antibiotika pomalu, pozvolna a kontrolovat stav pacienta

Tak tedy, v nejnutnějším případě antibiotika ano, ale dodržujte správné zásady podávání, protože jedině tak je šance na úplné vymizení nebezpečné bakterie.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na