Ne každý člověk má dar být rodičem a už vůbec ne každý člověk má dar být rodičem adoptovaného dítěte. Ostatně, posuďte sami. Na co se musíte připravit, když máte adoptované dítě.
Adoptované dítě není ideál
Vlastní dítě mnohdy také není ideální a může mít nějakou vadu nebo poruchu, ale adoptované dítě má za sebou mnohdy strastiplnou část života v nevyhovující rodině nebo v kolektivním dětském zařízení, a tak se musíte vy i ono vypořádávat mnohem více s pláčem, vztekem atd.
Dítě musí přijmout celá rodina
Vy se možná na děťátko těšíte, a to zvláště v případě, že sama mít dítě nemůžete. Zjistěte si ale předem, jak se k adopci staví širší rodina – tedy potenciální babičky, dědečkové, strýčkové a tety. Ti všichni by měli v ideálním případě vzít dítě za své, aby mohlo do rodiny dokonale zapadnout a nepřipadat si jaksi nepatřičně, či dokonce cize.
Kdy mu říct, že je adoptované
Tady platí, čím dříve, tím lépe. Samozřejmě musíme vycházet úměrně věku, kdy je takovou informaci dítě vůbec schopno pochopit. Ideální je to v předškolním věku, protože tehdy to vezme jako fakt a většinou se dál neptá. Také nemůže nastat situace, že by se to dověděl nešťastnou náhodou od paní učitelky ve škole nebo od spolužáků.
Jak přistupovat k výchově
Výchova dětí obecně je těžká a složitá, a výchova adoptovaných dětí je v tomto smyslu je ještě náročnější. Neměli byste na dítě klást přehnané požadavky, nikdy nevíte, jaké jsou přesně jeho biologické geny či předpoklady. Měli byste se snažit být co nejvíce trpěliví, pečliví a rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti postupně a pomalu. Každý úspěch je důvodem k radosti a chvále. A nezapomeňte, že nejdůležitější je vaše vzájemná láska!
Více článků najdete na portálu mamci.cz