Bolest klubů na rukou – revmatoidní artritida je chronické zánětlivé onemocnění probíhající v kloubech, jehož projevy však mohou být viditelné i na vnitřních orgánech. Celé onemocnění nemá jasně definovanou příčinu, proto se vlastně ani nedá úplně vyléčit. Jisté je jen to, že jde o progresivní onemocnění, tedy takové, co časem postupuje na větší klouby a postihuje více orgánů.

Příčina dané nemoci známá není, ale největší roli hraje pravděpodobně reakce vnitřních mechanismů, které způsobují přítomnost antigenu, podněcující tvorbu protilátek proti vlastním buňkám v těle.

Typické příznaky

Nemoc může vzniknout náhle, z plného zdraví a člověka může totálně ochromit. Dojde-li navíc k situaci, že skutečně ze dne na den, navíc přestanete hýbat rukou. Určitě vás celý problém nejdříve pořádně vyděsí. V případě akutní formy jde tedy především o psychickou ránu, se kterou se musí člověk jedině smířit a začít ji okamžitě řešit návštěvou odborného lékaře.

Postupuje-i však onemocnění postupně, nehrozí žádné velké psychické problémy. Pacient si postupem času vlastně zvyká na počínající bolest kloubů, na sníženou pohyblivost a lehce se s danou situací sžívá. Bohužel, návštěva odborníka je ale i v tomto případě nutnou záležitostí.

Nejtypičtějšími příznaky je zvýšená tělesná teplota, jako známka zánětu, únava a úbytek na váze. Pacienta postihují také typické kloubní příznaky. Jde o bolest kloubů, především a nejdříve těch malých, drobných kloubů na rukou. Typická je ztuhlost kloubů ráno po probuzení, která se dá zlepšit rozhýbáním. Postupem času se ale přidává i otok, zduření až deformity postižených kloubů, přičemž postupně dochází k ankylóze, tedy nehybnosti kloubu. Pacient však nemá jen typické kloubní projevy, často se u něj vyskytují také projevy mimokloubní, jako je zánět v oblasti očí, zvětšená játra či slezina nebo anemické příznaky.

Vše je o přístupu, pokud člověk chce, všechno jde

Takový přístup by měl člověk zaujmout v rámci léčby. Samotná farmakoterapie samozřejmě pomáhá a má své výsledky, ovšem největší plusové body a nejvíce „ovoce“ přináší trpělivost, snaha se vyléčit a pozitivní přístup. Celé onemocnění je totiž, co se léčby týče, poměrně časově náročné. Přes noc se deformity kloubů v žádném případě nezhojí ani nesrovnají, ale skutečně trpělivým a poctivým přístupem se dá docílit velkých úspěchů a pozitivních výsledků.

Životní režim – pozitivní náhled, dostatek informací, schopnost spolupráce i soběstačnosti je prvním důležitým krokem v rámci terapie

Fyzická aktivita – více než hory léků pomáhá v tomto případě cvičení a pohyb. Ten je důležitý k udržení svalových funkcí a působí proti vzniku deformit. Je však nutné si pamatovat, že méně je někdy více. Přehnané úsilí a snaha velké výsledky nepřinesou, právě naopak. Je velmi důležité pravidelně střídat dobu cvičení s dobou odpočinku. Typickou bolest kloubů lze zmírnit masáží, případně vlivem tepla před zahájením cvičení.

Farmakoterapie nestačí

U nesteroidních antirevmatik, která mají protizánětlivý, analgetický a antipyretický účinek, je dobré vědět, že mají velmi negativní vliv na zažívací trakt, z čehož plynou zažívací potíže. Je dobré tedy zvolit jinou formu podání, buď v podobě mastí, případně podání per rectum (přes konečník).

Fyzikální terapie – uplatňují se termoterapie (léčba teplem), vodoléčba, masáže, elektroléčba, fototerapie nebo léčba ultrazvukem

Lázeňská terapie – balneoterapie, které zahrnují užívání léčivých vod a využití tzv. peloidů, tedy přírodních látek ve směsích s horkou vodou, určené ke koupelím. Typickým představitelem bývá bahno nebo rašelina.

Klimatoterapie – jde o využití příznivých vlastností podnebí, čili pokud to jde, zkuste si dopřát několik dní v horském prostředí či u moře, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat.

Máte-li podobně nepříjemně bolestivé příznaky, které vás ráno budí z postele, zkuste nejprve využít účinky cvičení. To provádějte pravidelně několikrát denně, vyvarujte se dlouhodobých jednostranných zatížení kloubu (dlouhodobé sezení, kdy kolenní kloub je ohnutý, nebo psaní na pc, kdy je ve flexi pro změnu kloub loketní, atd.). Jednostranná zátěž totiž nepříznivě působí na pohyb pacienta a následné rozhýbání svalových skupin.

Více článků najdete na portálu mamci.cz

Vložit komentář

Vložte prosím komentář!
Vložte zde prosím jméno