V 8. měsíci života už se většina dětí dokáže bez problémů sama posadit, a v sedu také delší dobu setrvat. Většina z nich už umí bez větších obtíží lézt po čtyřech, a z toho důvodu je potřeba, aby byly maminky byly obzvlášť pozorné a opatrné. Navíc se také začínají pomalu ale jistě stavět na vlastní nohy, převážně s oporou v rukou, například v postýlce nebo když je přidržíme. Ty nejšikovnější děti už mohou pomalu začít i s pochodováním.
Toto období je specifické především tím, že si dítě vytváří velmi silné citové vazby (zejména k rodičům) a buduje si důvěru k ostatním lidem. Pakliže v předchozích měsících bylo ke svému okolí velice přátelské a zpravidla nemělo problém s tím, nechat se pochovat od cizích lidí, nyní už si pečlivě vybírá.
Pokud je mu někdo nesympatický, může projevit svou nespokojenost hlasitým pláčem nebo jiným způsobem naříkání.
Pokud si maminka od svého dítka odběhne, byť jen na chvilku, může se objevit tzv. separační úzkost. Jak už jsem zmínila, právě v tomto období si utváří pocit důvěry, který je velmi podstatný pro budoucí život. Není tedy vhodné svou ratolest nechávat příliš často samotnou. Na pláč byste měla vždy včas zareagovat.
Kojenci zpravidla přes den méně spí a raději se nacházejí ve vaší blízkosti. Pakliže je to možné, věnujte se jim na maximum. V tomto věku je vhodné zapojovat do vašich společných aktivit čtení. Ideální jsou obrázkové nebo zvukové knížky.
Dítka už jsou také schopná zareagovat na ustálené otázky, a to gesty nebo různými zvuky. Mezi ty nejběžnější patří: „ukaž mi kdo/co je to“ nebo „jak jsi velký“.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
