Asi každá žena, která má svou domácnost, malé děti a často do toho i práci, občas pociťuje, že je toho na ni zkrátka už moc a nezvládá to – alespoň ne tak, jak by si přála. Jak se odprostit od těchto pocitů a cítit se více v pohodě?
Nesnažte se o dokonalost
V reklamách či filmech v televizi je rodinný vzor a obraz jasný – naklizená domácnost, poslušné děti, navařeno, napečeno, úsměv na tváři. A ještě k tomu neodolatelný vzhled. Dokonce ikdyž přijdete na návštěvu ke svým přátelům, dost možná to tam bude vypadat velmi podobně. Možná si pokládáte otázku, jaktože to všichni takto bravurně zvládají, zatímco vy selháváte. I přesto, že se snažíte až na pokraj sil, nedokážete se tomuto ideálu dokonalosti byť jen přiblížit.
Ve skutečnosti je odpověď velmi jednoduchá – je to klam. Je to představa, kterou vám druzí vkládají – představa o tom, jací by chtěli být či jak by to podle nich mělo vypadat. Ale skutečně věříte, že to tímto bezchybným způsobem zvládají vést 24/7? Více pravděpodobné je, že věnují spoustu času jen tomu vést to tak, když se druzí dívají.
Pravda je taková, že dokonalost se přeceňuje a perfektně naklizená domácnost bude pravděpodobně pouze tam, kde se nebydlí. Smiřte se s tím, že zvládat sama na 100% péči o domácnost a o děti, které také dělají nepořádek a zároveň si spoustu vašeho času a energie pochopitelně nárokují pro sebe, je nemožné. Nechci tím říct, že se máte spokojit se životem ve chlívku a přestat se o cokoli snažit. Znamená to pouze se nepřepínat a nehnat se za dokonalostí za každou cenu.
„Bordel v bytě, šťastné dítě“
Určitě jste tuto větičku už také někde zaslechly. A možná je na ní více pravdy, než si myslíme. Představte si dvě modelové situace.
a) Domácnost je naklizená a sterilní. Matka celý den běhá a úzkostlivě uklízí. V tom lepším případě se u toho stíhá plnohodnotně starat o dítě a kašle jen na sebe, v tom horším stíhá skutečně jen to uklízení a na víc není energie, čas ani prostor. Je unavená, vyčerpaná a podrážděná.
b) V bytě není naleštěný každý jeho kout, sem tam někde na zemi potkáte nějakou hračku či jiný provozní nepořádek. Maminka se nežene za tím, aby bylo všechno stoprocentní a nedělá si tudíž zbytečné vrásky z kdejakého smítka. Má více energie na ostatní záležitosti a to především sama na sebe a na dítě. Dítko se cítí také více v psychické pohodě, jelikož se na něj nepřenáší stres z matky a může si v klidu hrát, aniž by mu pod rukama stále někdo sklízel hračky.
Co se vám zdá lepší? Nechávám na posouzení každého.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
