Některé mladé rodiny současnosti řeší celkem zásadní dilema. Obětovat soukromí a svobodu a připustit možnost třenic výměnou za cenově dostupnější bydlení v domě se zahradou s rodiči či tchánovci? Co všechno je třeba zvážit, pokud před tímto rozhodnutím stojíte, a jak zjistit, jestli zrovna ve vaší rodině bude společné bydlení dělat dobrotu?
Nemusí to znít populárně, ale větší část rodin, která se tak rozhodla, později společného bydlení litovala nebo by do něj minimálně znovu nešla. Na druhou stranu existují také případy, kdy oběma stranám oddělené, dvougenerační bydlení vyhovuje. Kdy ano, kdy ne a za jakých podmínek?
Plusy společného bydlení
- Vzájemná výpomoc
Často obě strany mohou ze společného bydlení těžit. Můžete si zajít půjčit mouku, poprosit, ať vám tchyně přebere balíček nebo ať vám tchán vyvenčí psa či zatopí. Mít rodinu na dosah ruky je pro spoustu lidí nedocenitelné. A prarodiče jistě ve stáří ocení, když je děti zavezou do lékárny nebo jim pomohou umýt okna.
- Hlídání dětí
Rodiny s dětmi jsou z dvougeneračního bydlení unešené většinou právě proto, že můžou prakticky kdykoliv dát děti na hlídání k babičce a dědovi. Další plus je, že je dítě na prarodiče zvyklé, takže nemá s pobytem u nich žádný problém. Také prarodiče si přítomnost vnoučků užívají.
- Rozdělení nákladů
Společné bydlení je většinou levnější. Obě rodiny se dělí nejen o náklady na provoz domu a rekonstrukci, ale také o koupi věcí jako je např. kotel nebo sekačka. Mladá rodina většinou do bydlení s rodiči jde právě proto, aby se nemuseli zadlužovat hypotékou.
Minusy společného bydlení
- Méně soukromí
Rodiče navždy zůstanou rodiči a vy navždy zůstanete jejich dětmi, i když jste sebevíc dospělí. Existují tchyně a tcháni, kteří znají své místo a dovedou potřebu soukromí respektovat, ale mnohem pravděpodobnější je, že budete tak trochu pod drobnohledem. S tím souvisí také nevyžádané návštěvy, které mohou na váš vkus probíhat až příliš často.
- Více třenic
Rodina má mezi sebou většinou lepší vztahy, když se vidí méně často. Což, když jedni bydlí nahoře a druzí dole, lze poměrně těžko zařídit. Navíc se budete muset shodnout na záležitostech týkající se zahrady, rekonstrukce a dalších věcí. Proto musíte počítat i s tím, že si nesnesitelně polezete na nervy a budete se muset naučit adekvátně řešit rozpory.
Každý sám za sebe ve své situaci se potřebuje důkladně rozmyslet, jestli je dvougenerační bydlení cesta pro něj. Pokud se však pro společné bydlení rozhodnete, rozhodně trvejte na dvou úplně oddělených bytových jednotkách se samostatnými vchody.
Více článků najdete na portálu mamci.cz