Podávat zpětnou vazbu je zcela normální proces a týká se jak dětí, tak i dospělých. Ovšem zpětná vazba musí jak chválit, tak také přinášet konstruktivní kritiku. Naopak by to neměla být vágní a nekonstruktivní kritika, protože ta nikoho z nás dál neposune.
Proč je zpětná vazba důležitá
Podání zpětné vazby je důležité jak pro toho, kdo zpětnou vazbu podává, tak i pro toho, kdo ji přijímá. Ten, kdo zpětnou vazbu dává, pomocí ní explicitně vyjadřuje své postoje (pro a proti). Ten, kdo zpětnou vazbu přijímá, má pohled zvenčí na svůj výkon nebo svoje chování, které může buď ubírat dále tímtéž směrem, anebo – v případě konstruktivní kritiky – korigovat.
Nejdůležitější zásady zpětné vazby
Podávání zpětné vazby má svá pravidla a zásady, které se zpravidla vyplatí dodržovat. A platí to jak pro podávajícího, tak pro přijímajícího. Mezi ty nejdůležitější patří tyto:
- diskrétnost – podání zpětné vazby by mělo být z očí do očí, na meetingu face to face nebo 1 to 1; tato zásada platí zejména při negativní zpětné vazbě;
- konkrétní a věcné formulace – ten, kdo zpětnou vazbu podává, musí přímo a konkrétně jmenovat všechny kladné i záporné stránky činnosti toho, kdo zpětnou vazbu přijímá. Tedy místo „byly nějaké problémy v komunikaci“ řekněme raději „Vaše nonverbální komunikace neladí s Vaší komunikací verbální, a proto mám problém Vám porozumět“.
- kladení otázek místo obviňování – i když potřebujeme podat konstruktivní kritiku, je lépe začít otázkami (Proč jste udělal to a to?) místo obviňováním (Tím, že jste udělal to a to, naše firma přišla o dobrého zaměstnance.) Vyhýbáme se osobním útokům.
- kritika chování, jednání, ale nikdy ne osoby – vždy je doporučeno kritizovat určité chování nebo jednání osoby, ale nikdy nekritizujeme osobu, to by opět totiž vést k osobním útokům, a my nemůžeme žádnou osobu soudit.
Tak si to pamatujte, až budete chtít někoho kritizovat. A nezapomeňte, že pochvala je vždy lepší než kritika – tj. snažte se najít i ty pozitivní stránky celé věci.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
