Nikdo nejsme ideální a zřejmě ani nikdy nebudeme. Nějakou představu o tom, jaké bychom pro své děti chtěly být, má ale asi každá máma. I když realita bývá trochu jinde, o něco má cenu se pokusit. Takže, jaká by měla být taková dobrá – ne-li zrovna ideální – máma?
- Milující. Vždy a za všech okolností.
- Naslouchající. Být tu pro dítě pokaždé, když potřebuje. Být vrbou.
- Nehodnotící a nesrovnávající. Brát dítě jako dar. A každý dar je trochu jiný. Navíc se po rozbalení může jevit jinak než na začátku. Nelze srovnávat.
- Laskavá a odpouštějící. Všichni děláme chyby. A někdy se z nich dokonce i poučíme.
- Starostlivá, ale ne úzkostná. Bez důvěry není zodpovědnosti.
- Přijímající. Bez ohledu na náboženství, sexuální orientaci nebo profesní směr.
- Inspirativní. Žít tak, aby rodič byl pro potomka inspirací, ne odstrašujícím příkladem.
- Nenutící. Nabízející podněty, rozvíjející, ale chápající, když dnes není ten správný den.
- Povzbuzující. Překážky je třeba překonávat.
- Fandící. Snahu je třeba ocenit.
- Respektující. Je v pořádku, že sis vybral/-a jinou cestu, než kterou jsem si přála já, abys šel.
- Být jistotou. Domovským přístavem, nikoliv rozbouřeným mořem.
Není toho zrovna málo, že? Jaké další vlastnosti by podle vás skvělá máma měla mít? A jak je těžké jich dosáhnout? O tom ví asi každá maminka své. Chcete-li, podělte se.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
