Laryngitis acuta subglotica, neboli akutní zánět hrtanu, je velice časté onemocnění, které nejčastěji postihuje děti do tří let. V tomto věku dochází k první atace, čili výskytu onemocnění, a bohužel, se velmi rádo opakuje. Dvakrát častěji postihuje chlapce než dívky a statisticky se projevuje až u 9 % dětí. Onemocnění se nejčastěji vyskytuje na jaře či na podzim, kdy se zároveň objevuje, díky nevlídnému počasí, nejvíce lidí postižených virózami a nachlazením.
Jaké jsou první známky laryngitidy?
Zpočátku se celé onemocnění jeví, jako naprosto běžné lehké nachlazení. Všimnete si, že dítě má trošku rýmu, občas zakašle, ale je bez teploty, prostě celkový stav přisoudíte malému prochlazení. Podáte kapky do nosu, případně něco na kašel a jdete v klidu spát. Jenže asi do dvou hodin po ulehnutí se dítě probudí s výrazným „štěkavým“ kašlem. Jeho hlásek bude připomínat „kokrhání“ kohouta a znatelné zhoršení potíží uvidíte, pokud se nadechne. Budete-li měřit teplotu, nenaměříte víc, než 38 stupňů. Chrčivé dýchání ale nebude ustupovat, ani když s dítětem změníte polohu, nebo podáte další léky na kašel. V této fázi, pokud se s takovou situací setkáte poprvé, je nutné navštívit okamžitě lékaře, případně volat rychlou lékařskou pomoc.
Včasná diagnostika je základ
Jako první vás jistě napadne, jakými metodami budou v nemocnici, případně v ordinaci dětského lékaře, vašeho drobečka trápit, ale nic zásadního se dít nebude. Onemocnění je velmi podobné tzv. epiglotitidě, neboli zánětu hrtanové příklopky. Bohužel bývají tyto dvě „kamarádky“ občas mylně zaměněny, důležitá je proto správná diagnostika. Jako nejdůležitější se jeví přesné popsání příznaků, dítku se odebere několik kontrolních odběrů, pravděpodobně bude odesláno na ORL vyšetření, kde specialisté zjistí probíhající zánět. Tu samou diagnózu potvrdí výsledky z laboratoře, a vás už čeká jen smíření se s nepříjemným faktem, že vaše dítě trpí akutní laryngitidou.
Léčba je dostupná a poměrně nenáročná
I když se, vzhledem k děsivé klinice, jeví celé onemocnění, jako velmi nebezpečné, opak bývá většinou pravdou. Prognóza celé nemoci je příznivá, v rozmezí 5 – 7 let onemocnění samo ustupuje, a téměř výjimečně se projeví ve školním věku dítěte. Samotná léčba spočívá především ve kvalitě ovzduší. Doporučuje se hodně větrat, nepřetápět místnosti, případně použít mokré ručníky na topení kvůli vlhkému vzduchu. Velmi vhodnou investicí se jeví i koupě zvlhčovače vzduchu, obzvlášť pokud vaše dítě trpí na časté recidivy.
Další nutnou fází léčby je podání kortikoidů. Jedná se o léky s velmi silným protizánětlivým účinkem. Nevýhodou této terapie je fakt, že kortikoidy způsobují závislost a jejich účinné látky působí jako nevítané hormony v těle. Jejich podání musí být krátkodobé, proto se většinou po odeznění potíží kortikoidy okamžitě vysazují.
Antipyretika na teplotu a podání dostatečného množství tekutin je doplňujícím typem celé léčby, stejně jako nutné inhalace lékařem doporučených inhalačních léků.
Obvykle bývá pouze první ataka sledována v nemocnici, pokud nastane další opakování, což nebývá u laryngitid nic neobvyklého, rodiče už většinou poznají, dle příznaků, o co jde, a jsou schopni pomoci dítěti sami. Jako nejdůležitější fází domácí první pomoci se doporučuje otevřít okno (klidně, i když venku mrzne), protože právě vlhký studený vzduch působí na štěkavý kašel jako balzám. Ke zlepšení sice dochází pozvolna, ale za pomoci doplňujících inhalačních léků, dostatku tekutin a pohodového zklidnění dítěte, se většinou laryngitidu podaří dostat pod kontrolu.
Více článků najdete na portálu mamci.cz