Velikonoční týden začíná pondělím (modrým, resp. žlutým) a končí Velikonoční nedělí. Další pondělí, Velikonoční, je už spíše spjato s pohanskými zvyky, ale připomeneme si jej také.
Velikonoce
Velikonoce jsou pohyblivé svátky v roce, odvíjejí se od prvního jarního úplňku. Letos připadají na 7. až 10. dubna, ale jinak se mohou datovat od poslední třetiny března až do poloviny dubna. Před Velikonocemi se tradičně držel čtyřicetidenní půst, který končil Květnou nebo Pašijovou nedělí. Po ní následuje onen velikonoční týden.
Modré pondělí
Modré pondělí se někdy jmenuje i žluté pondělí. Název modré pochází od barvy roucha v kostele – pravdou je, že by se mělo jmenovat spíš fialové, protože to je klasická barva pro katolickou církev. K modrému pondělí se neváže žádný zvyk, je to den odpočinku před velkým úklidem, který nás čeká v následujících dnech.
Šedivé úterý
Šedivé úterý dostalo svůj název od úklidu, který právě v úterý začíná. Šedivé se jmenuje proto, že tento den se všechna stavení vymetala a vznikal tak šedivý kouř.
Škaredá středa
Škaredá středa křesťanům připomíná Jidášovu zradu Ježíše. Podle zvyků byste se však neměli ten den „škaredit“ nebo rozčilovat, nebo se pak budete škaredit každou středu až do konce roku. Škaredé středě se říká i sazometná, protože právě tento den by se měl vymést komín. Stejně tak zahrada by měla být připravena na další setí a sázení. Od středy také můžete nosit sváteční oděv.
Zelený čtvrtek
Podle Bible si křesťané připomínají poslední večeři Páně. Zelená je také barvou mešního roucha. Kromě toho zelený čtvrtek připomíná, že by se mělo jíst zelené jídlo – ten den musíte sníst alespoň něco zeleného, i kdyby to měly být jen jarní bylinky, špenát, nebo třeba zelená paprika. Tato zelená jídla pomáhají očistit tělo od škodlivin. Dříve se celý dům po západu slunce kropil svěcenou vodou, aby byl chráněný před zlem.
Na zelený čtvrtek také odlétají zvony do Říma, kostelní zvony nahrazují řehtačky, které budou řehtat až do soboty.
Velký pátek
Na Velký pátek je již několik let státní svátek, připomínáme si ukřižování Ježíše. Je to pro křesťany den smutku, nejtišší den v roce a také den půstu.
Podle pohanských pověstí se jedná o magický den, kdy se otevírají skály a lidé si do nich mohou vlézt pro poklad. Ovšem nesmějí být příliš chamtiví, jinak je skála uzavře a pustí ven až napřesrok (viz balada Poklad v Erbenově Kytici). Možná se v tento den otevře i památná hora Blaník a vyjedou blaničtí rytíři, kteří mají vyjet, až bude české zemi nejhůř.
Bílá sobota
Na bílou sobotu se bílily domy vápnem, aby byly čisté a dezinfikované. Také se tento název odvozuje od bílých svící v kostelích, které nahrazují tmu předchozího dne. Zvony se vracejí z Říma a přestávají řehtat řehtačky. Místo nich se v kostele rozeznějí varhany. Končí půst a začínáme se připravovat na oslavy zmrtvýchvstání.
Tento den by se nemělo pracovat na zahradě ani prát prádlo. Zato můžete péct – mazanec, beránek, čerstvý chléb…
Velikonoční neděle
Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční je oslava zmrtvýchvstání/vzkříšení Ježíše Krista. Tento den byste měli mít na stole mazanec, beránka, chléb, nádivku, vajíčka a klidně i něco zeleného – bylinky.
Velikonoční pondělí
Někdy mu také říkáme červené pondělí je posledním dnem těchto svátků, spojeným spíše s pohanskými zvyky než s těmi křesťanskými (ty vyvrcholily v neděli). Obecně se jedná o oslavu jara, nového života, síly a plodnosti. O Velikonočním pondělí chodí chlapci vyšlehat dívky pomlázkami/proutky, aby byla děvčata zdravá. Dívky obdarovávají chlapce barvenými vajíčky. Dnes je mnohem více rozšířeno obdarovávání čokoládovými vajíčky, čokoládou a bonbony.
TIP: Pokud ve vaší vesnici chcete, aby k vám koledníci chodili, pověste na dveře/vrata nějakou velikonoční dekoraci. Tím dáváte najevo, že máte vajíčka připravena a že o koledníky stojíte.
Zdroje: www.wikipedia.org, www.pixabay.com, www.ukocouradoma.cz
Více článků najdete na portálu mamci.cz
