Než se dvakrát otočíte, z toho roztomilého miminka a vrnícího batolete je najednou už „velký“ chlap či „velká“ slečna, co by měly letos poprvé zasednout do školních lavic. Věkově mají dveře otevřené, ale co to ostatní? Jak poznat, že vaše dítě má ty správné předpoklady nastoupit školní docházku? Nebude se zbytečně brzy trápit fůrou povinností, nebo naopak, půjde-li déle, není to ztracený rok, kdy už se bude ve školce jen nudit?
Způsobilost dítěte pro školní práci
V tomto bodě je zahrnuto vše, co se týče správné výchovy a kladných motivačních podnětů z okolí. Velkou roli zde hraje role mateřské školy a začlenění se dítěte mezi kolektiv. Důležité je všímat si, kolik má dítě kamarádů, zda si hraje raději samo nebo s dětmi, jak s ostatními vychází. Pozorujte u svého dítěte schopnost tzv. úmyslné pozornosti, která je do budoucna velice důležitá. Jde o to, aby dítě umělo zapojit vůli a snahu, pokud se chce něco dozvědět. Velmi dobrou práci sehrávají i učitelky z MŠ, které dovedou zpětnou vazbou o dítěti říci, jaké má klady a kde ještě pokulhává za ostatními. Není na škodu se o dítěti informovat a dozvědět se cenné rady, už jen proto, že dítě se před rodiči a vedoucími ze školky chová odlišně. Bohužel, mnoho rodičů, jedná-li se o nepříjemné zprávy, strká hlavu do písku a nechce si připustit, že zrovna jeho dítě může mít problém, ale jde přece jen o človíčka, který, pokud nastoupí do školy moc brzy, tedy v nevyzrálém období, další roky ve škole budou pro něj, a následně i pro rodiče, malým peklem.
Připravenost dítěte na školní práci
Zde je míněna především emoční příprava, tedy dostatečně kladná motivace. Dítě může být velice chytré, rozumově naprosto 100% připravené, ale pokud bude doma či v okolí slýchat věty typu: „…ještě do školy nechoď…“, „…ve školce je to lepší…“ nebo „…buď rád, že si můžeš hrát, ve škole tě budou trápit…“, nastane u něj jakýsi vnitřní odpor a dítě začne protestovat. Proto je nutné o případné školní docházce mluvit optimisticky, pozitivně a s kladným postojem, aby ten samý přístup dítě odkoukalo a bylo schopné se s nástupem do školy vyrovnat.
Biologická zralost
Nejlepší vstup dítěte do školy je mezi 6 – 7 rokem života. Ne dříve, ale ani ne déle. U nižšího věku hrozí problémy se zátěží, které dítě nemusí stačit, čímž se okamžitě nechtěně zařadí do role outsidera. Děti vyššího věku se ve škole obecně více nudí, jelikož spoustu věcí již znají a způsobují zbytečný rozruch.
Kognitivní zralost
Dítě začíná myslet logicky, lépe posuzuje velikost, množství i stálost. V tomto údobí by mělo dítě umět rozlišit části obrazců, které dříve chápalo jako celek. Popis geometrických tvarů, počet jejich stran či vrcholů, rozpoznání barev, stejně tak jejich odstínů by předškolák měl bezpodmínečně znát. Zároveň mít povědomí o obecných věcech ze života – kde se koupí cukr, jak se jmenuje mládě kočky, které číslo je před trojkou, jak se jmenuje jeho babička, kdy má on sám narozeniny, apod.
Emoční a motivační zralost
Na této rovině se hodnotí, zda je dítě schopné práci dokončit, i když je časově náročná, zda se o práci či úkol hlásí aktivně samo, i když je jeho splnění únavné, zda je schopno se ovládat, je trpělivé, zkouší různé varianty řešení a nevzdává se, pokud úkol nesplní hned napoprvé.
Sociální zralost
Tímto bodem se myslí, zda je dítě schopno se odloučit od rodiny, aniž by trpělo. Jakým způsobem a zda vůbec je schopno navazovat přátelské vztahy, a také má-li předpoklady k dodržování pravidel, které role budoucího školáka vyžadují.
Školní zralost je tedy stav bio – psycho – sociálního vývoje dítěte, který je předpokladem pro zvládnutí školní zátěže.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
