Umí-li nadané dítě úžasně kopat balón, chytat jej, běhá-li jako Emil Zátopek a jezdí na kole jako Alberto Contador, slavný cyklista, kdejaký rodič se jeho úspěchy chlubí, zapisuje jej do sportovních kroužků a jeho budoucí sportovní kariéru vidí takřka u nebes. Obdobně je to i v případech umělecky nadaných dětí, zejména, pokud se v jejich schopnostech rodiče vidí.
Naopak, když se dítě ve 4 či 5 letech naučí číst a psát, samo si dokáže odvodit násobení, dělení a pochopí třeba i rozklad čísla na zlomky, bývá jeho schopnost řadou rodičů shazována ve stylu „však on se do pár let srovná s ostatními.“ Čím to je, že intelektuální nadání bývá společností méně podporované a je bráno na lehčí váhu než nadání sportovní a umělecké?
A zase to srovnávání…
Po přečtení řady diskusí o vývoji a schopnostech předškolních a školních dětí by mohl člověk nabýt dojmu, že pro srovnávání platí dvojí metr. Pokud dítě nevyniká, je průměrné či spíše podprůměrné, s horlivostí rodičů a vyřčenou větou „nesrovnávej, každý jsme originál“, se roztrhne doslova pytel.
Ovšem vyniká-li dítě (zejména v intelektuální oblasti), zaznívají věty zcela opačné: „však on se srovná s ostatními, zakrátko už vynikat nebude“. A to nejen od „cizích“, ale zejména od rodičů vývojově předbíhajících dětí. Také jste na tuto disbalanci narazili?
Jak je to se změnami IQ v dětském věku?
Vývoj dítěte často neprobíhá plynule. Období zdánlivého klidu střídá čas výrazného zrychlení a až skokových intelektuálních výkonů. Pokud se rodič uchýlí ke „změření“ IQ svého potomka, měl by počítat s tím, že naměřená hodnota (resp. výkonové pásmo) není stabilní. Před časem jeden portál informoval, že mezi 3. a 10. rokem života se IQ zhruba 2/3 dětí zvýší nebo sníží o celých 15 bodů.
Jak nadané dítě podpořit?
Vybalancovat nenucenou podporu a nechtěný tlak na výkon je zřejmě tím nejtěžším úkolem ambiciózního rodiče. Říká se, že je-li dítě skutečně nadané, jeho schopnosti dříve či později vyplují na povrch. Ale nemusí tomu tak být. Jsou mezi námi jedinci s tzv. dvojím nadáním (určitý handicap spolu s vysokou inteligencí) nebo děti tzv. ztroskotalí a odpadlí nadaní. Tyto děti bývají často v opozici, projevují nesouhlas s čímkoli. Výjimkou nejsou ani nadané děti maskující své schopnosti – splynout s davem se pro ně zdá méně tíživé a společensky lépe přijatelné.
To, že nadané dítě nepotřebuje podporu, protože je dostatečně inteligentní na to, aby se projevilo a svou cestu si našlo samo, je tedy spíše mýtus.
Kam se obrátit
Máte-li doma „malého génia“, neshazujte jeho schopnosti, ale nedělejte z něj ani nadčlověka. Je možné, že se za pár let opravdu srovná s okolím. Ale také je možné, že bude potřebovat podporu, aby své nadání náležitě rozvinulo a naučilo se s ním žít. Obrátit se pro radu můžete na pracovníky pedagogicko psychologických poraden a seznámit se s rodiči jiných takto „postižených“ jedinců.
Více článků najdete na portálu mamci.cz