Řeklo by se, že nadané děti to mají jednodušší – všichni je obdivují, dávají za vzor, podporují. Ale ve skutečnosti to tak být nemusí a ve většině případů ani není – naopak: velmi nadané děti mají spoustu problémů a zažívají neporozumění.
Jak poznáte, že (vaše) dítě je nadané
Existuje několik znaků, které vám napoví, že dítě je opravdu velmi nadané:
- Má neustálou touhu poznávat a dovídat se nové věci. Pořád se ptá. Jestliže klasické dítě ve věku 4 let položí rodiči 200 až 400 otázek denně, nadané dítě klidně i 2x tolik.
- Bere na sebe příliš mnoho zodpovědnosti – ano, to je klasický znak nadaného dítěte (a často i nadaného dospělého), má pocit, že za všechno negativní může (hádka mezi rodiči, rozvod, negativní emoce…).
- Pochybuje a zejména o sobě. Každé nadané dítě (i nadaný dospělý) si o sobě obvykle myslí, že není nadané a mnoho toho neumí. Je to proto, že čím více toho umí, tím více ví, kolik toho ještě neumí. A z toho vzniká onen paradox.
- Zdá se mu, že má málo lásky – nadané dítě trpí neustálým (někdy domnělým) nedostatkem lásky. Třeba jen proto, že jej rodiče málo chválí atd.
Rodiče a děti
Velkým problémem je, že příroda si nevybírá, a tak se nadané dítě může narodit „obyčejným/nenadaným“ rodičům, kteří nepoznají nadání u svého dítěte. Naopak se nadaným rodičům může narodit „obyčejné“ dítě a oni mohou být zklamáni, že potomek nezdědil jejich nadání. Ostatně z těchto konstelací pak vznikají další negativní emoce a začarovaný kruh.
Nadané dítě a škola
Další ranou pro sebevědomí dítěte je často školní prostředí. Ve škole totiž bude nadané dítě třeba jen jedno nebo několik málo ve třídě, kde se ostatní děti do vzdělání a poznávání nehrnou. Pak je nadané dítě nazýváno „šprtem“ a jeho sebevědomí dostává dále na frak. Pomoci může vnímavý učitel, který si promluví s dítětem i rodiči. Možností je také dát takové dítě do nějaké „speciální“ soukromé školy, která se zaměřuje na nadané děti.
Jak pomoci nadanému dítěti
Dítěti pomůžete, když pojmenujete jeho talent a budete jej podporovat. Můžete k tomu využít učitele, pedagogicko-psychologickou poradnu nebo jiné odborníky. Budete dítěti nabízet další možnosti rozvíjení, objevování světa a souvislostí, možnosti tvořit, budete jej pozitivně motivovat, chválit za úspěchy, ale i pojmenovávat nedostatky nebo neúspěchy, aby si zvyklo i na kritiku – tu totiž nadané děti špatně snášejí, ale do života budou potřebovat se s ní vyrovnat a rozlišit, zda je opodstatněná (konstruktivní), nebo neopodstatněná (a tu odfiltrovat).
Přejeme vám a vašemu nadanému dítěti hodně lásky a trpělivosti!
Zdroje: www.maminka.cz, www.promaminky.cz, www.idnes.cz, Stehlíková Monika: Život s vysokou inteligencí, Grada, Praha 2017
Více článků najdete na portálu mamci.cz
