Mentální anorexie patří do poruch výživy, tedy poruch příjmu jídla. Většinou a stále častěji postihuje mladé dívky, či chlapce, ale výjimkou není ani žena okolo menopauzy. Enormní tlak vyvíjený na mladé lidi, potažmo i muže, způsobuje, že kult krásy a dokonalosti převažuje nad těmi pravými hodnotami. Reklamní a bulvární trh akceptující a upřednostňující štíhlé ženy, jako jediný a pravý atribut krásy, způsobí, že mladí lidé zatouží vypadat jako ony modelky, přičemž cesta k vysněnému cíli může skončit velkou tragédií.
Anorexie není pouze fyzický problém
Mentální anorexie je porucha charakterizována úmyslným snižováním váhy, které si pacient způsobuje a snižuje vědomě a sám. Prvotní předpoklad tedy tkví v psychice a hlavě dotyčného člověka. Základní příčina nemoci se nedá úplně přesně specifikovat. Jde spíše o soubor a vzájemné působení sociálních a biologických faktorů, spolu se zranitelností osobnosti a psychologickým mechanismem celého člověka.
Jelikož o mentální anorexii se dá hovořit jako o nemoci, svou roli hraje skutečnost, že nemocný člověk se domnívá, že jídlo je otrávené. Trpí tedy bludem. Bludem, že jídlo, které má sníst je nakažené a zkažené. Ostatní ho chtějí jídlem zabít, a proto raději nic nejí. Mohou být však narušena i některá centra v mozku. Za normálních okolností nám mozkové centrum dá vědět, že máme hlad. Je-li však, některé takové centrum narušeno, žádný mechanismus a spouštěč hladu se nemusí dostavit a nemocný si prostě ani pocit hladu neuvědomuje.
Své hraje záměrné hladovění díky dokonalosti štíhlého těla. Ale na vině je i spousta opomíjených faktorů, jako třeba neláska v rodině, časté ponižování otce či matky na stranu dítěte, kterému bylo neustále předhazováno, jak je tlusté (přitom to není vůbec pravda). Důvodem může být i nešťastné dětství, provázené sexuálním zneužíváním, psychickým týráním, apod.
Takoví lidé si později utvoří v mysli obraz, že nestojí za nic, že nejsou k ničemu a vlastní sebevědomí je neutěšitelně zašlapáno do země. Poté přichází na řadu vlastní řešení nepříjemných problémů, a to právě formou utečení se k anorexii. Touha, být konečně v něčem lepší, než ostatní, vypadat konečně dobře a dočkat se konečně po těch letech opravdové pochvaly, je natolik hnacím motorem pro sklíčenou duši, že ta je pak schopna zaplatit jakoukoli cenu. I cenu vlastního zdraví.
Prvotní příznaky
Ať je již příčina jakákoli, dotyčný člověk se postupem času začne zabývat jen a pouze vlastním tělem a vzhledem. Odmítá jídlo, začne nadměrně cvičit, může si vyprovokovávat zvracení, případně používat laxativa na vyvolání průjmu. Dělá tudíž naprosto vše, aby v něm nezbyl ani gram potravy. Navíc, jako krycí materiál, si začne oblékat volné, vytahané a o dvě čísla větší oblečení. Stejně však své hubnoucí tělo vidí stále jako tlusté a nehezké.
Lidé trpící anorexií, vlivem metabolických změn a velké podvýživy, začnou trpět jasnými příznaky. Budou velmi zimouřivé, jejich dech bude cítit acetonem, budou mít velmi křehké vlasy i nehty, u dívek navíc může dojít k úplné ztrátě menstruačního cyklu a u chlapců se porucha projeví ztrátou sexuálního zájmu a potence.
Je-li začátek onemocnění diagnostikován ještě před pubertou, může dojít k pozastavení nebo dokonce úplnému zastavení druhotných pubertálních projevů. Dívkám se přestanou vyvíjet prsa, neporoste ochlupení, u chlapců zůstávají genitály podobné těm dětským, bez ochlupení a zvětšování se.
Léčba? Dokonalé rodinné zázemí
Nic nespraví narušenou psychiku takto nemocných lidí víc, než pohodová rodinná atmosféra. Pocit zázemí, přijetí za každých okolností, nedělání rozdílů mezi sourozenci, nepřipomínání chyb, neponižování nevhodnými poznámkami na adresu dotyčného, je prvním krůčkem na cestě k úspěchu.
Důležité je zahájit psychoterapii a také léčbu všech orgánů v těle, které byly podvýživou zasaženy. Rodiče či okolí nemocného by se mělo každopádně zajímat o vliv (ne)vhodných lidí a „kamarádů“, které zranitelného člověka můžou svést opět na scestí.
Je těžké se někdy dostat do hlav mladých lidí v pubertě, ale vězte, že i když ten patnáctiletý mladík začíná vypadat jako dospělý, tělo klame. Právě teď vás, rodiče, potřebuje mnohem více, než v pěti letech. Nepotřebuje sice utírat nos a krájet jídlo, ale nutně vyžaduje čas, sdílení jeho světa s vaším, pocit bezpečí a lásky za každých okolností. Dívka či chlapec musí vědět, že vy jste jejich majákem v bouři, když prostě zabloudí, že právě a jedině k vám, mohou a smí přijít. A že vy jim ukážete otevřenou náruč, bez slůvka hněvu. Jedině tak si k nim můžete najít cestu a dokázat jim, že jste tu stále pro ně, pro jejich radosti, bolesti, zkrátka jen a pouze pro ně, ať již mají jakékoli chyby.
Více článků najdete na portálu mamci.cz