Leukémie je jedno z nejčastějších nádorových onemocnění u dětí vůbec, ale zároveň slaví největší úspěšnost v léčbě. Jedná se o generalizované nádorové onemocnění postihující leukocyty, tedy bílé krvinky. Co se výskytu týče, hůře na tom jsou chlapci – až 1,5x jsou postiženi častěji než dívky. Věková hranice prvních příznaků je zhruba 3 – 5 let.
Co to jsou leukocyty?
Jedná se o krevní elementy, tedy bílé krvinky, které spolu s červenými krvinkami, krevními destičkami a plazmou tvoří krev. Jsou nepostradatelné pro obranyschopnost organismu a boj s cizími látkami. Při boji s infekcí jsou schopny pohlcovat nebezpečné látky, jsou-li však postiženy leukémií, tato důležitá vlastnost odpadá a tělo je prakticky neschopné se bránit jakémukoli onemocnění, infekci či zánětu.
Jaké jsou první příznaky?
Příčina celé nemoci není známá, existují však varovné signály jako genetická predispozice či oslabená imunita, případně virové infekty nebo chemikálie z vnějšího prostředí, které mohou napomáhat vzniku nemoci. Příznaky jako únava, nechutenství, lehce zvýšená teplota (do 38 stupňů) nebo bolesti břicha se mohou vyskytnout u širší škály nemocí, tudíž by asi nikdo z nás nepřikládal těmto příznakům větší váhu. Co je však již zarážející a varovné, jsou noční bolesti kloubů a kostí nebo krvácivé projevy na kůži. Dítě může trpět tzv. petechiemi (tečkovitým krvácením na kůži), hematomy (krevními výrony) nebo krvácením z dásní. Všeobecně jsou zvětšená játra, slezina, nahmatají se i větší lymfatické uzliny a kůže nemocného je nezdravě bledá.
Neobvyklé příznaky a nepříjemné vyšetření
První diagnostickou metodou je zjištění a popis klinických příznaků. Z krevních testů vyjde snížené množství leukocytů, krevních destiček i červených krvinek. Velice nepříjemným, ale nepostradatelným bodem v diagnostice, je punkce kostní dřeně, která se provádí nejčastěji z lopaty kosti kyčelní nebo z těla některého z obratlů. Důležitá je i lumbální punkce, při které se odebírá mozkomíšní mok, jehož výsledek lékaře informuje o možném postižení centrální nervové soustavy. Doplňujícím vyšetřením je CT mozku, RTG lebky, UZ břicha, případně vyšetření očního pozadí.
Léčba? Cytostatika…
Cílem náročné a dlouhodobé léčby je především zničení všech blastických buněk, tedy buněk tvořících se při leukémii, a obnovení normální krvetvorby. Podává se kombinace cytostatik a kortikoidů, jejichž zesílený účinek má v přijatelné fázi nemoci a dobré odpovědi dětského organismu poměrně dobré výsledky. Někdy se může léčba doplnit o radioterapii, ale vzhledem k tomu, že díky ní dochází ke zvýšenému počtu druhotných nádorů, je tento typ terapie spíše výjimečný. Často opomíjenou, ale naprosto nepostradatelnou částí léčby je pohodová atmosféra v rodině a nastolená příznivá psychická odpověď organismu.
Celý léčebný postup se dělí do několika fází, kterými dítě, a potažmo celá jeho rodina, prochází.
- fáze – indukční, jejíž cílem je nastolit remisi, tedy zklidnění nemoci. O takovém stavu lze mluvit tehdy, pokud je v krevním obraze nulový počet blastických, tedy nádorových, buněk.
- fáze – konsolidační, kdy dochází k naprostému vymizení zbytkových nádorových buněk. Obě fáze jsou prováděny v rámci hospitalizace.
- fáze – profylaktická, při níž dochází k preventivním opatřením postižení centrálního nervového systému.
- fáze – udržovací, která trvá zhruba dva roky a během této doby dochází k podání udržovacích dávek cytostatik.
Pokud během všech čtyř fází, které dohromady trvají cca 5 let, nedojde k znovuvzplanutí nemoci, může se hovořit o vyléčení a o tom, že dítě nad nemocí vyhrálo a je zdravé.
Prognóza celého onemocnění je celkem příznivá, s každým dalším relapsem, čili obnovením nemoci, dochází však k riziku postižení varlat, kostní dřeně či centrálního nervového systému. Nejdůležitější je proto včasné odhalení nemoci a zahájení neodkladné léčby.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
