Stačí mžik, a teče „červená“. Ať už nám či blízkým příbuzným, nikdy dopředu nevíme, co se stane. Můžeme krájet obyčejné rajče na letní zeleninovou večeři, sklouzne nám nešikovně nůž a neštěstí je na světě. Stejně jako cesta malého školáčka do školy může skončit neslavně, pokud se malý hrdina rozhodne zrychlit svůj krok pomocí kola, ale štěrk v ostré zatáčce mu ukáže, kdo je tady pánem. Víte, jak ošetřit řeznou ránu na těle?
Jaké může nastat poranění?
Rána vznikne působením zevního násilí na povrch těla. Tím dojde k poruše celistvosti kůže či sliznice, někdy i tkáně či orgánů, jedná-li se o hluboké intenzivní poranění. Vlivem poranění dochází ke krvácení, bolesti, otoku, poruše funkce či zarudnutí.
Co se týče dělení ran, jde o velkou škálu poranění, přičemž každá má svůj typický klinický obraz. Popisujeme několik typů:
- Rána sečná či řezná, která je typická poměrně silným krvácením a charakteristickými ostrými okraji.
- Rána tržná, která sice příliš nekrvácí, ale o to více bolí, a navíc zde dochází k různě velké ztrátě tkáně.
- Zhmoždění, které se projeví typicky modrofialovým zbarvením, většinou bez přítomnosti krvácení, zato s rychlým nástupem otoku a velké bolestivosti
- Rána bodná, při kterém dochází spíše k mírnému krvácení navenek, o to více však krvácí do hloubky
První pomoc při otevřeném poranění
Ať už se jedná o jakýkoli typ rány, vždy dochází k místnímu poškození kůže, jejíž celistvost je narušená. První pomoc se sice odvíjí od druhu rány, ale několik opatření je nutné provést při každém poranění kůže. Cílem celého postupu je především zabránit infekci do rány, a vyžaduje-li to situace, pak i transport postiženého do nemocničního zařízení.
Při první pomoci je nutné ránu okamžitě sterilně krýt. Ne vždy máme po ruce něco úplně sterilního, v nouzi nejvyšší stačí i čistý kapesník. Je nutné očistit okolí rány od nečistot, do samotné rány nic neaplikujeme, ani ránu ničím nevyplachujeme. Není vhodné ránu zakrývat mastnými či mokrými obvazy. Vidíme-li v ráně cizí tělíska (např. střepy), nikdy je nevytahujeme, stačí odstranit jen ty volně ležící, ale jsou-li zabodnuty v ráně, nehýbeme s nimi. Po zakrytí rány je žádoucí přiložit obvaz, postiženou část znehybnit, přiložit další savou vrstvu, kvůli ochraně před krvácením a zajistit transport do nemocnice.
Silné znečištěné rány s obsahem hlíny, písku, štěrku či škváry vyplachujeme peroxidem vodíku, klidně i opakovaně, poté ránu dezinfikujeme a ránu necháme zaschnout. Někdy se čistým navlhčeným mulem doporučuje ránu vytřít, jako prevence vzniku infekce.
Jaké může nastat nebezpeční při nesprávném ošetření rány?
- Tetanus – při různých poranění v přírodě, na poli či v lese, kde je velkým rizikem nemožnost sterilního ošetření, jako prevence se okamžitě po transportu do nemocničního zařízení aplikuje očkovací látka, aby se předešlo případnému vzniku nebezpečné komplikace
- Plynatá sněť (gangréna) – dojde-li k silně znečištěným hlubokým ranám v oblasti končetin a není zahájeno okamžité ošetření, hrozí vznik infekce nebezpečnými bakteriemi, které se množí i bez přístupu vzduchu. Během pár hodin může tento stav přímo ohrozit život nemocného, je tedy nutné zajistit okamžitou pomoc
- Hnisání v ráně – tedy kontaminace, která je způsobena nesterilním ošetřením rány často prodlužuje dobu hojení
Vzpomínáte na tzv. KPZ? Tedy krabičky poslední záchrany? V „kouzelné“ krabičce tenkrát nesmělo chybět nic, co by zajistilo přežití ve volné přírodě. Dnes by se jistá obdoba „kápézetek“ hodila. Stačilo by v ní mít dezinfekci, sterilní krytí, náplast, obvaz, dostatek savého materiálu, rovnou destičku (dlahu) a číslo na RZP. Nikdy totiž nevíme, kdy se nám bude taková krabička zrovna hodit.
Více článků najdete na portálu mamci.cz
